Období příměří (1. část)

Tento článek byl dočasně přeložen pomocí online překladače. Původní článek je v italštině. Pokud nám chcete pomoci vylepšit překlad do vašeho jazyka, kontaktujte nás prosím e-mailem: info@accademiadicoscienzadimensionale.it nebo prostřednictvím chatu na ACD. Děkujeme vám.

Strana 1 z 7

Po vydání tří svazků o Zvyšování povědomí o mimozemšťanech a učení se jejich rozpoznávání došlo k přerušení výskytu všech mimozemských ras popsaných v těchto svazcích, s výjimkou jedné, která zůstala dobře skrytá, neviditelná. O oranžových už nikdy nebylo slyšet: v prvních dnech jsme na ně s Alexandrem neustále útočili, abychom jim zabránili vzít si čas na přeskupení a návrat, když jsme to nejméně čekali. Takže zatímco přeživší utíkali a přestřihávali dráty, aby přerušili spojení a zabránili nám dozvědět se, kde jsou, kam jdou a jaké mají záměry do budoucna, my jsme na ně stále útočili, aby se nemohli vzpamatovat a vrátit. Na konci první poloviny jsme přemýšleli, proč bychom měli přestat útočit. Nežádali o povolení nás napadat, ani neměli slitování, když nám bylo zle, nedali nám oddechnout, když už jsme to nemohli vydržet. Oni rozhodli, kdy tuhle válku začít, my rozhodneme, kdy ji ukončit. Rozhodli jsme se, že nepřestaneme jen proto, že prohráli, a aby přežili, vyhlásili ústup, protože nás přišli zničit a neměli s námi, mladými, bezbrannými chlapci, kteří neudělali nic špatného, aby si zasloužili takovou krutost od neuvěřitelně technologicky vyspělých ras, žádné slitování. Rozhodli jsme se, že za to musí draze zaplatit, dokud se nám bude chtít, a jak se stalo, tak se nám chtělo. Užívali jsme si přestávku od přicházejících útoků a občas jsme zaútočili na Oranžové, abychom se ujistili, že jsou stále nemocní. Bylo by například hloupé si tehdy - po vyhrané válce proti Oranžským - myslet, že by bylo nemožné, aby se Oranžští někdy vrátili, třeba poté, co by naverbovali nové armády ras, které by se s nimi spojily, a pak je proti nám vypustili, třeba o dva tři roky později, v naději, že na všechno zapomeneme a mezitím polevíme v ostražitosti. Na druhou stranu Oranžští uměli velmi dobře zařídit, aby lidé na všechno zapomněli: od chvíle, kdy se stáhli, se tisíci způsoby snažili, abychom zapomněli na jejich přítomnost a na všechno, co nám do té doby provedli; ovšem bez kýženého výsledku. Právě proto, že jsme už věděli, že taková situace je nemožná, jsme na ně útočili i v době, kdy byli na ústupu, aby neměli ani tu nejmenší sílu postavit nové armády a po letech se sem vrátit. Měli být touto válkou natolik poznamenáni, že pokud by přežili - a to bylo obrovské "pokud" -, museli by mít na paměti, jak obtížné a nebezpečné je nám čelit. Protože jsme na ně s Alexandrem po celý rok 2016 útočili i poté, co Oranžoví úplně zmizeli, a protože jsme v roce 2017 a v následujících letech intenzivně pokračovali v pravidelných sezeních, na nichž jsme vždy sledovali situaci a pokaždé se ujistili, že jsou stále nemocní a nedokázali se uzdravit, od roku 2016 do roku 2022 se proti nám Oranžoví už nikdy neukázali. To je potvrzením toho, že pronásledovat nepřátele, když se stahují, je chytřejší než je nechat ustoupit, dát jim čas na zotavení, vylepšení a posílení a bláhově čekat v naději, že už nezaútočí; pokaždé ale po několika měsících nebo letech zjistíte, že se vrátí a vymlátí z vás duši. Buďte chytří, nepadněte do pasti. Za Oranžovými, nadobro poraženými, se Reptiliáni už nepřibližovali, Šedí - které posílaly různé rasy Mistrů - přerušili spojení; všichni ostatní nepřátelé, jako Mothman, Slenderman, Chobotnice, Kozy atd. se nadobro odřízli, ani se nepřiblížili. Prastarý byl poražen, Upír pokořen; Baal už nebyl ani vzdáleně viditelný. 

Strana 2 z 7

Všechny cizí rasy, které jsme napadli, se k nám už nepřibližovaly. To neznamenalo, že se s mimozemšťany už nikdy nesetkáme, naopak, už tehdy jsme věděli, že se nás dříve či později znovu dotknou, určitě se zcela jinými rasami než ty předchozí, ale nedělali jsme si iluze, že od té doby se k nám už nikdo nepřiblíží. Byli jsme však více než hrdí na to, že rasy a skupiny, které jsme porazili, by se pro jistotu, i kdyby chtěly, nemohly vrátit, aby nás obtěžovaly, protože byly příliš oslabené, zdecimované a trpící. Období po Psychických válkách bylo opravdu klidné, tak moc, že jsem na to nebyl zvyklý. Když jsem se ráno probudil bez krvácení z nosu nebo když jsem se už neprobouzel uprostřed noci s mimozemšťany, kteří se mi snažili dostat do domu, nebo když jsem v klidu odcházel z domu, aniž by se mě někdo snažil přejet, konečně jsem začínal žít normální život, a to se mi líbilo, protože to také znamenalo, že jsem se mohl věnovat jiným zážitkům, které byly mnohem pozitivnější a kterým jsem se chtěl věnovat, místo abych byl stále na pozoru a chránil se před nepřáteli, ať jsem šel kamkoli nebo dělal cokoli. Jakmile jsme nyní s Alexandrem zlikvidovali Oranžské, Prastaré, Baala a všechny ostatní nepřátele zmíněné výše i mimo ně, ostatní rasy přísně podřezaly mosty k už se k nám nikdy nepřiblížily; takže následovalo velmi klidné období, které nám umožnilo s větší jasností pochopit, kolik ze všech těch problémů, které jsme předtím zažili, bylo ve skutečnosti naprogramováno mimozemšťany. Tedy všechny. Kdyby tomu tak nebylo, všechny tyto problémy by zůstaly i po odchodu mimozemšťanů a v našem životě by se nic nezměnilo. Místo toho, jakmile jsme porazili Oranžského, Prastarého, jeho skupinu temných senzibilů a tak dále, problémy se zhroutily a četné problémy v našich životech se řešily, nabývaly obratu k lepšímu, rozdíl byl vidět. Nevěděli jsme však, že některé z těch pozitivních událostí, které se nám začaly dít, nebyly ničím jiným než normalitou: událostmi, které se obyčejným lidem dějí jako samozřejmost, dalo by se říci jako povinnost, zatímco nám se neděly, protože jsme byli blokováni útokem cizí temnoty. Je normální probudit se bez krve z nosu, je normální moci jít po chodníku, aniž by se vás někdo úmyslně snažil přejet. Je to normální, ale kvůli mimozemské temnotě a vládnímu vojsku a Mibům, kteří nám byli neustále v patách, se pro mě tato normálnost stala obrazem příliš abstraktním, příliš vzdáleným, protože se v mém životě odehrávalo tolik neuvěřitelně zinscenovaných událostí, že jsem o normálnosti nevěděl téměř nic. Když padli Oranžoví, Antik a další nepřátelé, dávala tato normalita o sobě konečně vědět. Samozřejmě nebylo všechno na růžích a v květech, naopak, byly tu každodenní překážky a všechno ostatní, co zažívá každý. Ráj jsem v tomto životě rozhodně nepoznal, ale všechno se měnilo a bylo to víc než znatelné, nic se nepodobalo temnotě, kterou jsme zažívali donedávna, když kolem stáli různí nepřátelé. Některé události, které jsme prosazovali už léta, se konečně začaly naplňovat, takže nepřítomnost poražených mimozemských ras byla cítit, protože výsledky se dostavovaly a my jsme byli velmi šťastní. Přesto jsme věděli, že nám chybí kousek, nebo spíše několik kousků, a to několik nepřátel, o kterých jsme cítili, že dorazí později. Alexander a já jsme hodně komunikovali se svými budoucími já; on komunikoval se svým budoucím já, já jsem komunikoval se svým budoucím já, někdy jsem komunikoval s Alexandrem budoucnosti a Alexander přítomnosti komunikoval s Andělem budoucnosti. Výměna komunikace nám umožnila poznat odpovědi, které mi Anděl budoucnosti někdy raději neříkal přímo, ale svěřoval se podrobněji jemu, a naopak Alexandr budoucnosti raději říkal mně. 

Strana 3 z 7

To vše samozřejmě proto, abychom lépe pochopili skutečný význam těchto "slov" a správné jednání. Tato sdělení sloužila k tomu, abychom shromáždili co nejvíce informací a připravili se na budoucnost, na nové nepřátele, kteří přijdou, nebo kteří tu byli vždycky, ale nikdy se neprojevili natolik, abychom je odhalili. Komunikace s našimi budoucími já byly nepřetržité a četné: odhalily nám mnohé, a především nám ukázaly, jak čelit novým nepřátelům tím, že nám ukázaly přesné strategie. Ačkoli tato komunikace nebyla nikdy snadná, protože ji někdo - neviditelný, dosud neznámý - přerušil, aby nám zabránil dosáhnout dokonalosti, díky těmto četným komunikacím jsme mohli zjistit velmi důležité informace týkající se budoucnosti. Z budoucnosti (počínaje již rokem 2013 a narůstající zejména v roce 2016!) přicházela varování: v roce 2017 přijdou velmi temní, velmi silní, velmi futurističtí nepřátelé, ale to, co je činilo skutečně nebezpečnými, byla jejich neuvěřitelná schopnost cestovat časem. Jednou jsem si pomyslel: "Sakra, nebyli náhodou oranžoví v cestování časem už docela dobří? Držet s nimi krok bylo opravdu obtížné, kdo jsou sakra ti ostatní? Jsou to profesionální cestovatelé ještě schopnější než Oranžoví?" Z budoucnosti jsme byli varováni: přiletí tito "lidé", tedy velmi humanoidní přítomnosti, opravdu snadno zaměnitelné za lidi, kteří byli dokonale obeznámeni s cestováním v čase a zároveň s cestováním mezi paralelními dimenzemi. Téma dimenzí a ještě více paralelních dimenzí jsou takové kousky, které, pokud je nezažijete na vlastní kůži, můžete přečíst miliony knih, a stejně je nepochopíte. Hlavně proto, že všechny ty knihy, které byste přečetli, by si navzájem odporovaly, záměrně by vám zmátly představy do té míry, že byste se cítili jako blázni a rozhodli se všeho nechat, protože zmatek by vystřídal zvědavost a vy byste ztratili chuť slovo "dimenze" vůbec slyšet. Měl jsem to štěstí, že jsem se nenechal zviklat četbou knih, které jsou falešné a napsané autory placenými za to, aby lidi mátli. O dimenzích jsem nečetl, ale mimozemšťané mě donutili je zažít. Abych se před nimi ochránil a pak se naučil, jak na ně útočit, musel jsem Dimenze povinně zažít, což mi v průběhu let umožnilo skutečně pochopit, jak vypadají, jak se k nim dostat, kde se nacházejí, jak a jak moc nás ovlivňují - v mysli i v celém našem fyzickém životě - tím spíš, když je ignorujeme a předstíráme, že neexistují. Časem jsem totiž musel zjistit, že mimozemšťané na nás útočí i z jiných dimenzí, zejména z těch, kde jsme nekrytí, tedy kde nejsme chráněni. Na druhou stranu komunikace s Budoucím já už znamenala komunikaci s jinou dimenzí, když vezmeme v úvahu, že přišla z dimenze budoucnosti. Nicméně její Dimenze se mohla měnit v závislosti na mých volbách, rozhodnutích a především psychických činnostech prováděných v Přítomnosti. To byla hlavní motivace k tomu, aby mi sdělovala velké množství informací, dokonce velmi osobních, intimních a velmi podrobných, o nejrůznějších událostech, které se jí staly, abych ve svém životě, ve své přítomnosti, dával pozor a uchoval si v paměti všechna její varování, pozitivní i negativní, abych se nedopustil chyb, kterých se obávala - nebo které již zažila - a neocitl se v budoucnosti, kterou již zažila ona. Cílem bylo, abych žila jiný, lepší život než ona. Andělovo a Alexandrovo varování před budoucností nám v roce 2017 sdělovalo příchod pro nás velmi mocných nepřátel, kteří budou působit nejen na nás, ale i celosvětově, aby přivedli celou populaci do velmi temného historického období, v němž dojde ke strašlivým, děsivým událostem.

Strana 4 z 7

Naše dosavadní zkušenosti s mimozemšťany nás velmi dobře vycvičily: nepoužívali jsme tyto nové informace k tomu, abychom byli posedlí budoucností, fňukali nebo šířili psychologický terorismus vůči lidem, kteří nás následovali, včetně studentů; naopak, všechny své znalosti o budoucnosti, předpovědi a komunikaci s jinými dimenzemi jsem si vždy nechával pro sebe, protože jsem dobře věděl, jak hloupě budou mnozí lidé reagovat a budou tyto znalosti používat k tomu, aby si škodili, místo aby z nich vytěžili maximum a plánovali svou vlastní budoucnost. Ani jednou jsme s Alexandrem nepodcenili zjevení, která nám budoucnost sdělila, a bagatelizovali je téměř tak, jako by nám nikdy nebyla sdělena, a nakonec jsme prožili rok, aniž bychom udělali cokoli, co by věci změnilo, a možná čekali, jestli jsou tyto předpovědi pravdivé a naplnily se; naopak, situace nás znepokojila, ale okamžitě jsme začali podnikat kroky, abychom zabránili tomu, že se budoucnost, o níž nám řekli ti, kteří ji již zažili, naplní i zde. Rok 2016 byl velmi důležitý, protože nám umožnil dozrát a dokázat si, že psychický výcvik, který jsme do té doby prožili, nepřijde nazmar ani v klidném období, které jsme si vytvořili tím, že jsme porazili své nepřátele. Bylo nám dvaadvacet let a neuvěřitelné zkušenosti, které jsme předtím získali, z nás už dělaly postrach, ale chtěli jsme být víc. Vědomí, že jsme vyhráli předchozí války s různými již popsanými nepřáteli - i s těmi, o kterých jsem vám neřekl, tím spíše s ohledem na entity, dimenzionální bytosti a dokonce i lidi, které jsem v rámci svazků o mimozemšťanech nevysvětlil, protože jsou mimo téma, a o některých z nich z různých důvodů nikdy veřejnosti neřeknu, ale které jsme samozřejmě bezmezně prožívali - a to, že jsme na vlastní oči viděli, že se události našeho života skutečně mění, nám dodalo velkou duševní a emocionální sílu. Po letech intenzivního cvičení jsme se těšili z výsledků. Přesto jsme vnímali, že něco nebo někdo příchod výsledků snižuje, snižuje je na polovinu a způsobuje, že přichází jen malá část toho, co mělo přijít po všem tom úsilí, jako by nás chtěl přesvědčit, že "to všechno tam bylo", že to, co přichází, je "maximum" toho, co jsme mohli udělat a čeho jsme mohli dosáhnout navzdory veškeré praxi a vynaloženému úsilí. Porazili jsme Pomeranče, Baala, Prastarého, nekonečné množství Šedých, které se ani nedalo spočítat, a různé rasy, které tu nemohu popsat, ale někdo, kdo se den za dnem projevoval stále zřetelněji, nám chtěl namluvit, že to není tak důležité, že jsme nedokázali kdovíjak neuvěřitelné věci... a právě v té chvíli jsme si začali uvědomovat, že ti cestovatelé časem, kteří přijdou v roce 2017, si už začínají připravovat půdu tím, že na nás i na ostatní vrhají manipulace prostřednictvím myšlenek a pocitů, které přicházejí už v minulosti, v roce 2016. Okamžitě jsme se tedy začali připravovat a věnovali jsme se příchodu roku 2017, stejně jako jsme v roce 2011 strávili celý rok přípravami na příchod roku 2012. Věděli jsme, že to bude velmi důležitý rok, a navíc nám Alexandr a Anděl z budoucnosti sdělili všechny tyto informace zbytečně. Byli jsme vzhůru a věděli jsme, že to budeme muset brát velmi vážně, následně jsme věděli, že nám budoucnost byla vysvětlena proto, že ji zvládneme, nebyla nám zjevena proto, aby nás posedla a vyděsila, ale proto, že věděli, že už můžeme začít něco dělat, že jsme toho schopni a že jsme si toho vědomi; proto jsme v rámci našich současných možností použili vše, co jsme mohli udělat, abychom zabránili tomu, co mělo přijít. Rok 2016 však rozhodně nebyl rokem vyčkávání, naopak, bylo to velmi intenzivní období, v němž jsme se já i Alexander mezi praktikami, které měly působit v roce 2017, soustředili na naši Evoluci a každý na své vlastní zájmové praktiky, abychom dosáhli svých cílů na makroúrovni, tj. celosvětově, ale i těch, které byly osobnější a patřily jen nám.

Strana 5 z 7

Nejtěžším obdobím byl začátek roku, který předcházel vydání tří cizích knih, jejichž vydání bylo na všech frontách ztíženo, cenzurováno četnými internetovými obchody, v nichž byly knihy bez mého svolení vymazány nebo dokonce změněny kapitoly, z textů byly vyřazeny celé stránky, které jsem napsal, a čtenáři, kteří si elektronické knihy stáhli, si je nemohli přečíst, ani nebyli informováni o chybějících kapitolách. Mnozí čtenáři, kteří se později stali mými studenty na Akademii, mě informovali o neuvěřitelném škrtání stránek a kapitol, které se společnosti rozhodly realizovat, aniž by se mě zeptaly na souhlas; jak už to tak bývá, jednou z kapitol, které různé obchody nejvíce cenzurovaly, byla právě ta, která se věnovala mimozemským čipům a Cvičení, které jsem veřejnost učil, jak deaktivovat čipy, které mimozemšťané vložili do lidského těla. Cenzurovali ty nejdůležitější techniky, aby zabránili čtenářům uvést mé učení do praxe, aby se nemohli očistit od čipů a ochránit se před přítomností mimozemšťanů! Navzdory neuvěřitelným obtížím, které mi byly kladeny, aby mi zabránily ve vydání těchto Knih, jsem s velkou pílí, úsilím a trpělivostí měl sílu je vydat a ukázat pravdivé informace mnoha lidem, kteří mě dnes aktivně sledují v ACD. Jakmile byly Knihy o mimozemšťanech vydány, poté co jsem temným zasadil další ránu, začalo se období uklidňovat, mimozemšťané se stáhli a já si mohl užívat klidu. Toho času jsem využil naplno. Dnes jsem si více než vědom toho, že každý, kdo by na našem místě vyslovil smyšlené tvrzení, že někdo mohl všechny ty nepřátele porazit v tak krátké době, by po skončení těchto válek s naprostou jistotou ležel na pohovce na vavřínech, v bezvědomí a myslel si, že už je po všem a že už se nikdy nic zlého nemůže stát; krátce nato by zjistil, že přijde to nejhorší peklo jeho života. Nejhorší však je, že kdyby byl na našem místě někdo, kdo by se vždycky vydával za pomyslný příklad, že porazil Oranžového, Prastarého a všechny ostatní obskurní, kteří jsou již vyjmenováni ve třech svazcích Cizince, po vyhrané válce by si svou sebedůvěru zkazil tím, že by se dostal do problémů s kýmkoli, nejspíš by se cítil příliš sebevědomý, stal by se z něj mýtoman přesvědčený, že už se k němu nikdo nikdy nebude moci přiblížit, nebo by si namlouval, že se stal tak neporazitelným, že se může rozhodnout už necvičit, a spadl by do temné pasti, která říká "už jsi dost silný, nemusíš se víc snažit"... A s jistotou by se jeho život nenávratně zhroutil. Naopak jsme se s Alexandrem rozhodli, že toto období využijeme k tomu, abychom se rozvíjeli v různých psychických schopnostech s cílem dosáhnout stále vyšších úrovní, mnohem vyšších, než jsme dosáhli do té doby; neméně důležité bylo, že jsme se ještě více naučili, jak důležitá je důvěrnost, jak nutné je nechat si své informace pro sebe a nikdy nikomu, kdo projde kolem nás, své údaje v žádném smyslu neposkytovat. To je určitě první pravidlo, které se v tomto světě musíte naučit, pokud chcete přežít. V té době jsem se angažoval ještě více než dříve, hodně jsem cvičil, vedl jsem mnoho stálých přednášek pro studenty Akademie dimenzionálního vědomí, sledoval jsem a pomáhal všem svým studentům, bylo to velmi naplněné období, jak závazky - pozitivními -, tak uspokojením. Uvědomil jsem si, že po porážce těch temných nepřátel se neuvěřitelně změnila i samotná Akademie: rozšiřovala se, vyvíjela a modernizovala, a to mnohem rychleji, než když byli všichni mimozemšťané nahoře. Studenti se cítili lépe, vyprávěli mi, jak se jim děje stále více pozitivních událostí, v jejich životech, které se zdály být navždy zaseknuté, konečně nastaly změny, které jim místo toho umožnily prožívat krásné situace a důležité zážitky.

Strana 6 z 7

Pro mě to bylo velmi evoluční období, mohl jsem si užívat radost z vítězství a mezitím pokračovat v tréninku. I když byli nepřátelé poraženi, cítil jsem, že se musím udržovat velmi aktivní, velmi psychicky trénovaný, tím spíš, že už tu nebyli ti temní, kteří by mě okrádali o čas a vtěsnávali do mého dne zbytečné úkoly. Je snadné říct "až budu mít čas, udělám tohle a pak tohle", ale když máte čas, co děláte? Nevíte, jak ho využít, a tak si zapnete televizi nebo sledujete filmové seriály na internetu (což je to samé! Ať už je to obrazovka televize, nebo počítače, stejně ztrácíte čas sledováním filmů nebo videí!") a sedíte a zabíráte hodiny, protože nevíte, jak je využít. To je přesně to, co byste neměli dělat a co jsem ze svého předchozího školení pochopil, že bych neměl dělat. Ve chvíli, kdy jsem konečně měla víc volného času v tom smyslu, že na mě neútočili mimozemšťané a že jsem se nemusela každou minutu dne příliš starat o jejich protiútok, mohla jsem se věnovat svým Psychickým vášním, novým zážitkům a novým projektům. Ve skutečnosti se Black Out, velmi důležitá Entita zrozená v roce 2015, stávala stále více přítomnou a naplňovala mě zážitky zejména v roce 2016. O Black Outu budu hovořit v rámci Kroků Akademie dimenzionálního vědomí, protože jeho jméno se tam nedostalo náhodou. Během této doby se nadále odkrývaly zážitky z minulých životů, a to jak u Alexandra, tak u mě, kdy jsme si vybavovali události z minulých životů se stále důležitějšími informacemi a detaily. Pak jsme si uvědomili, že když jsme sestřelili své předchozí nepřátele, odemkli jsme zážitky, které nám oni - mimozemšťané - po léta blokovali a bránili v jejich objevení, ale tím, že jsme na ně zaútočili až na dřeň, jsme je konečně odemkli a pak objevili a pochopili. Začala se odkrývat nová odhalení o našich minulých životech, která se časem stávala podrobnějšími a hlubšími. Díky intenzivní praxi jsme znovu objevovali svou identitu. I to nám mimozemšťané zablokovali, nejen vzpomínky, ale i vědomí toho, jak důležité je vědět o svých minulých životech, protože vybavit si jejich vzpomínky znamená učit se z jejich zkušeností, včetně rozvíjení Psychických schopností, které jsme v tom životě možná vytrénovali na vysokou úroveň... a tak by v tomto životě člověk byl schopen znát základy i velmi obtížných a výmluvných praktik, ale mít možnost začít, by jistě pomohlo urychlit tempo. Mezi nejrůznějšími zážitky z minulých životů jsme si začali stále podrobněji vybavovat také zkušenosti z cizích těl nebo z jiných dimenzí: tyto výjimečné zážitky mi umožnily mnohem lépe pochopit jejich světy, také proto, že jsem zjistil - s velkou radostí -, že i v jiných životech jsem bojoval proti některým stejným rasám, které se přede mnou objevily v tomto životě, a už tehdy jsem je porazil. Sílu mi dodávalo objevování podrobností o jejich národech, které jsem objevil již v minulých životech, ale v tomto životě jsem na ně ještě nepřišel, což mi poskytlo skvělé poznatky a ušetřilo mi čas na výzkum. Mnoho věcí se samozřejmě změnilo, protože ačkoli rasy byly stejné, jednotlivci, kteří je tvořili, byli jiní. Stačí se podívat na spory - nebo ještě hůř, války - mezi pozemskými národy, které se odehrávají po staletí a tisíciletí: národy jsou sice stejné, ale je jasné, že jednotlivci, kteří jim vládnou a obývají je, jsou jiní, protože každé století umírají jiní lidé a dochází k velké obměně lidí. Název národa je stále stejný, ale zjevně jej obývají zcela jiní jedinci než ti, kteří žili v předchozím století. Dnešní lidé se liší od lidí, kteří žili před 100 lety, a tím spíše se liší od lidí, kteří žili před 1000 lety. 

Strana 7 z 7

Kromě toho, že se změnili lidé, protože ti předchozí zemřeli, změnily se i zvyky, móda a... manipulace temných s lidmi. Přesto je také důležité vědět, že určité manipulace se vracejí, opakují se, během historických období se mění jejich název, ale vždy jde o tytéž temné programy. A právě proto si musíte vzpomenout na své minulé životy: ne proto, abyste se cítili cool a věřili, že jste byli kdoví kým; ale abyste si skutečně vzpomněli, co jste v tom životě prožili, co se stalo, jaká byla Politika, jaké byly Zákony, jak tehdejší vláda klamala mysl lidí a jaké strategie používala, aby lidi zmanipulovala a přesvědčila je, že všechna ta absurdní vražedná rozhodnutí byla učiněna pro jejich vlastní dobro, pro dobro lidí. Pokud si vzpomenete na své minulé životy, znamená to, že si začnete pamatovat, jak jste byli v těchto životech oklamáni, abyste v tomto životě znovu nenaletěli. Proto mimozemšťané vynakládají velké úsilí, aby nás přesvědčili, že nemáme zájem vzpomínat na svou minulost: aby nám zabránili uvědomit si, že bez vzpomínek jsme zcela podřízeni jejich temné vůli. Pokud si však na minulost vzpomeneme, přiblížíme se k pochopení Lži, v níž žijeme, a začneme podnikat kroky ke Svobodě. Mimozemšťané nám vštěpují do mysli myšlenku, že to my si nechceme vzpomenout na své minulé životy, takže věříme, že je to naše vlastní myšlenka, naše vlastní rozhodnutí, naše vlastní vůle. Místo toho nám ji do mysli nainstalovali právě ti, kteří se třesou na to, že bychom si mohli vzpomenout na to, co se již stalo. Kdybychom si mohli plně vzpomenout na to, co jsme již prožili, uvědomili bychom si, že to prožíváme znovu v tomto historickém období, tudíž by pro ně bylo obtížné nás znovu oklamat a my bychom se probudili a zabránili bychom těm, kteří nám vládnou, aby znovu prováděli nezákonné masové genocidy, o nichž nás různými lžemi přesvědčují, že jsou legální. Doposud nás však zaměstnávají tisíci obavami, tisíci věcmi, které je třeba během dne udělat a které jsou většinou zbytečné a které nám v životě ani pro naši budoucnost nic dobrého nepřinesou, a přesto nás nutí věřit v opak, a tak zaměstnáváme svůj čas honbou za vším, co je zbytečné, takže nám nezbývá čas věnovat se tomu, co je skutečně užitečné. Připomínka Dějin, které jsme již prožili, nám umožňuje vyhnout se pádu do stejných pastí, a to tím spíše, že skutečné Dějiny jsou pak cenzurovány, vyprávěny jinak, než jak se skutečně staly, a jsou nuceny studovat je od dětství - hypnotizují nás, po celý život - ve verzi, která je užitečná pro ty, kdo nám vládnou, aby nedošlo k úniku informací, které by nás přiměly uvědomit si Lži, jimž jsme vystaveni, a uvědomit si možnost Osvobození. Pokud neznáte možnost stát se Svobodnými, bude pro vás obtížné tuto cestu uchopit, i kdyby se před vámi objevila, protože byste se jí báli. Vzpomínka na minulé životy vám umožní vzpomenout si na historii, kterou jste prožili, a nejde o to zjistit, kdo byl vaším milencem v minulém životě, ale pochopit, jak vás vláda v tomto životě spoutala, abyste to v tomto životě už neudělali. Při útoku na mimozemšťany jsem si uvědomil, kolik úsilí vynaložili na zablokování mých minulých vzpomínek, abych byl v každém životě resetován, tj. abych zapomněl vše, co jsem předtím prožil a zažil, abych musel opakovat stejné chyby, padat do stejných pastí, nechat se podvádět stejnými lidmi, nechat se zabíjet stejnými metodami znovu a znovu. Zkušenosti jsou lekce, ze kterých se můžete poučit, ale pokud si zkušenosti nepamatujete, nemůžete se poučit, a to je hrozné, protože to ani není vaše vina. Ale pokud si pamatujete, co jste zažili, poučíte se z těchto lekcí, ať chcete, nebo ne, něco pochopíte. Musíte se probudit a uvědomit si, že i kdybyste tomu chtěli věřit, nevíte o této planetě a těch, kdo ji řídí, téměř nic a existuje jen jeden způsob, jak to zjistit: snížit přesvědčení, že všechno jde tak, jak nám bylo řečeno a jak nás to učili, a zvýšit své Vnímání, abyste začali objevovat, jak se svět skutečně pohybuje. Zjistíte, že loďka se nepohybuje sama od sebe, aniž by ji tlačil proud, a že tento svět tlačí příliš mnoho "lidí", kteří jsou tak na očích, že jsou všem dobře skryti. Jedno je jisté: události tohoto světa "nejdou samy", ale jsou detailně a s velkým předstihem organizovány a plánovány "lidmi", kteří vědí, jak sehrát svou roli, a předstírají, že jsou to právě oni, kdo nás zachrání před našimi problémy, tj. problémy, které sami vytvořili a pak nám je předhodili, aby nám prodali jejich řešení. Tato strategie však bohužel od nepaměti vždy funguje a funguje i v tomto historickém období. Období 2020-2022 je toho důkazem.

Konec stránky 7 ze 7. Pokud se vám článek líbil, napište prosím níže komentář, ve kterém popíšete své pocity při čtení nebo procvičování navrhované techniky.