Mimozemské Inkarnace (1 část)

Tento článek byl dočasně přeložen pomocí online překladače. Původní článek je v italštině. Pokud nám chcete pomoci vylepšit překlad do vašeho jazyka, kontaktujte nás prosím e-mailem: info@accademiadicoscienzadimensionale.it nebo prostřednictvím chatu na ACD. Děkujeme vám.

Strana 1 z 7

Mezi jednou reinkarnací a další je prostor, časový úsek, který není prázdný a který některé duše dokázaly využít lépe než jiné. Mluvím o tomto prostoru, který může činit několik měsíců, nebo dokonce téměř deset let, od smrti předchozího těla do inkarnace v dalším. Někdy je tento čas potřebný k tomu, abychom si našli lepší tělo, které by více odpovídalo našim požadavkům, a někdy je potřebný k tomu, abychom strávili nějaký čas v jiné dimenzi, ať už blízké té pozemské, nebo vzdálené od světa, který v současnosti známe. Během každé disinkarnace se rozhodujeme různě, takže někdy jsme prostě zůstali v astrální dimenzi a čekali na nalezení nového těla, jindy jsme zažili nové světy, nové způsoby života a dokonce i nová fyzická těla, do nichž jsme se inkarnovali, zatímco jsme čekali na nalezení nového fyzického lidského těla a přesun do něj. Vskutku bychom neměli vnímat toto období, jako je 9 let, jako období, které jsme strávili bloumáním v nicotě, nicneděláním a neobjevováním. Vše samozřejmě závisí na vyspělosti Duše, takže kdybychom mluvili o malém nově narozeném Vědomí, bylo by to jiné: to by také mohlo ztratit mnoho let hledáním těla, aniž by bylo schopno dělat něco jiného. Pokud však mluvíme o Duši, tedy o vyspělejším Vědomí, které si bere jméno Duše, můžeme říci, že je nepravděpodobné, že by strávilo devět let nicneděláním, prostým, monotónním čekáním. Duše má více zkušeností s inkarnací, takže jí netrvá tolik let, než najde tělo, které ji pojme, ale trvá to mnohem kratší dobu. Z toho usuzujeme, že oněch devět let je využito k něčemu hodnotnějšímu, dokud se po uplynutí devíti let Duše nevrátí na pozemské stupně, pak hledá a najde lidské tělo schopné ji dostatečně rychle pojmout a pak se reinkarnuje. V tomto okamžiku se sami sebe ptáme: "Co za těch 9 let udělala? Jak lze těchto 9 let mezi lidskými životy využít jinak než čekáním na reinkarnaci?". Začněme tím, že v každé dimenzi, v každé dimenzionální vrstvě a v každém bodě vesmíru plyne čas zcela jinak, než jak ho vnímáme nyní, v této pozemské dimenzi. My počítáme svůj čas podle hodin, a tedy podle kalendáře, tedy 24 hodin až 12 měsíců, ale v jiných dimenzích nejenže se čas nepočítá podle našich vzorců, ale dokonce ani neplyne stejným tempem jako ten náš. V některých dimenzích je čas mnohem rychlejší než náš, v jiných plyne mnohem pomaleji. Uvedu příklad: pokud v naší dimenzi uplyne 60 minut, neznamená to, že ve všech dimenzích vesmíru a multidimenzionálu uplynulo 60 minut, protože někde mohly uplynout jen 3 minuty, zatímco jinde třeba i celé 2 dny. Pro nás uplynulo pouze 60 minut, tj. jedna hodina, ale v jiné dimenzi mohly uplynout 2 dny, tj. 48 hodin. Potíže s pochopením plynutí času v jiných dimenzích vyplývají z našeho systému měření, kdy se domníváme, že pozemský čas je univerzálním systémem hodnocení, kterému se musí podřídit celý vesmír a řídit se stejnými pravidly. Ve skutečnosti je naše planeta Země pouze jednou z miliard planet v celém vesmíru, takže je nemyslitelné, aby jiné světy a jiné dimenze, včetně paralelních, měly časový rytmus shodný s naším. Pokud si totiž myslíme, že by jedna naše pozemská hodina v jiné dimenzi mohla mít stejnou hodnotu jako dva dny, představujeme si ji jako dva dny běžící superrychle, jako by někdo kliknul na tlačítko, které urychluje život na dané planetě. Ve skutečnosti budou obyvatelé oné planety žít své životy, jako by pro ně uplynuly celé 2 dny, jenže na naší planetě mezitím uplynula pouze hodina. Stejně tak bychom mohli prožít celý den plný činností a úkolů, které je třeba udělat, od rána až do večera, kdy jdeme spát, takže by uplynulo 12 hodin, zatímco v jiné dimenzi by mohla uplynout jen půlhodina, kterou obyvatelé této dimenze prožívali jen jako skutečnou půlhodinu. Proto si nesmíme představovat, jako by prožili půlhodinu, která je tak dlouhá, že se rovná našim 12 hodinám, jako by měli fázově posunuté hodiny, které počítají 12 hodin, jako by to byla půlhodina; tak to není.

Strana 2 z 7

Žijí přesně půl hodiny, jako my žijeme naši půlhodinu, ale vzdálenost rozměrů oddaluje i plynutí času, takže my jsme mohli žít 12 hodin a oni jen půl hodiny. V tuto chvíli si uvědomíte, že 9 let lidského života můžete klidně strávit v jiné dimenzi a prožít třeba i sto let nebo mnohem déle a včas se vrátit na tuto planetu, abyste se během oněch 9 let znovu převtělili do lidského těla. Pokud se vám dříve mohlo zdát, že 9 let je "příliš krátká doba" na to, abyste mohli žít další život - mezi jednou lidskou reinkarnací a další -, můžete si nyní začít uvědomovat, že může být skutečně velmi dlouhá, v závislosti na dimenzi, do které se během této doby vydáte žít. Kromě toho jsem vám až dosud ukazoval poměrně lidský pohled na věc, totiž že se na planetě Zemi reinkarnujete nepřetržitě a že v letech mezi inkarnacemi (např. 9 let) se přesouváte do jiné dimenze, abyste získali jinou zkušenost než na Zemi. Ale co když je to naopak? Co kdybyste místo toho přišli z jiné vzdálené dimenze a mezi životy v této dimenzi se rozhodli přijít sem na Zemi, abyste získali trochu jinou zkušenost? Co když by se vaše reinkarnace na Zemi dala definovat jako "zkušenost, která má vyplnit několik prázdných let", a ne naopak? V tuto chvíli by vás mohla napadnout myšlenka, že žijete jiné životy v jiných dimenzích a že abyste využili čas mezi inkarnacemi, který by mohl být dlouhý jako jeden rok, přišli jste sem na Zemi, abyste zde strávili ekvivalent toho, co jste zjistili, že je asi 70 let. V tomto okamžiku vám mnohé pocity, které jste vždy pociťovali, pocity nespravedlnosti nebo křivdy ve světě, které všichni ostatní prožívají denně, jako by se nic nedělo, ale které vy prožíváte s pocitem, že nikam nepatříte, začínají dávat smysl a lépe chápete, proč jste tady. V každém případě jste sem vážili cestu z mnohem většího důvodu, než je pouhá zvědavost nebo prostý omyl. Přišli jste sem, abyste této planetě pomohli, ale k tomu nestačí, abyste tu chvíli žili a čekali, až se vrátíte tam, odkud jste přišli; pouhá vaše přítomnost na tom nic nemění. K tomu musíte skutečně něco udělat pro dobro ostatních a světa. V každém případě, ať už patříte k této planetě a využijete devět let k tomu, abyste získali zkušenosti jinde, nebo ať už přicházíte z jiných dimenzí a využijete prázdný čas k tomu, abyste získali zkušenosti na planetě Zemi, jste teď tady a měli byste se raději vyvinout natolik, abyste měli možnost volby i po tomto odtělesnění, aby vaše zkušenosti zde úplně neskončily. Duše může naplnit mnoho životů na různých místech, dokonce i velmi daleko od této planety, ve skutečnosti nezůstává reinkarnovat jen v tomto jednom, ale přesouvá se na mnoho míst ve vesmíru, aby získala nové zkušenosti, které jsou zcela odlišné od těch předchozích. Proto jsme zažili reinkarnace, v nichž jsme byli takzvanými mimozemšťany, s humanoidními těly nebo zcela odlišnými formami. V naší době jsme zažili temné i čisté životy, životy, v nichž jsme byli ničím, i životy, v nichž jsme byli bojovníky nebo velmi důležitými lidmi. Prožili jsme životy chudých i životy arogantních boháčů, byli jsme muži i ženami. Byli jsme asexuály, byli jsme ve fyzických tělech a žili jsme bez biochemického stroje; vše záleželo na tom, v jaké dimenzi jsme chtěli být, ale především na tom, jaké poslání jsme měli splnit. I když cítíte k této planetě tak silný vztah, že věříte, že jste vždy žili pouze na Zemi a nikdy nikde jinde, ve skutečnosti je pro Duši velmi obtížné rozhodnout se žít pouze na jedné planetě. Pokud je Duše schopna volby, a je tedy dostatečně vyvinutá, jistě si zvolí prožít i jiné zkušenosti. Jiné by to však bylo, kdyby se Vědomí ještě nebylo schopno snadno reinkarnovat, protože je to mladé Vědomí, a v takovém případě by pro ni mohlo být obtížné reinkarnovat se jinde, a tedy mít zkušenosti v jiných dimenzích než v místě svého zrození, což by v tomto případě mohla být Země. V každém případě se Vědomí nerodí pouze na této planetě, a to procesem, který jsem vám již vysvětlil (Boti, Gaiové, malá Vědomí, dokud se nestanou Duší, pro ty, kteří to dokáží), ale mohou se narodit v jakékoli dimenzi nebo na jakékoli planetě, kde existuje život. 

Strana 3 z 7

Dnes tedy můžete cítit velkou spřízněnost s touto planetou, ale nemusíte se zde nutně narodit v dávných dobách, i když je pravděpodobné, že jste na této planetě žili mnoho životů, zejména v poslední době, protože naše poslání nutně vyžaduje, abychom se na Gaiu reinkarnovali a pomáhali této planetě. Někteří z nás proto mohou mít pocit sounáležitosti s touto planetou, pravděpodobně díky mnoha minulým životům, které zde prožili; to však neznamená, že jste se zde na Zemi narodili od počátku. Stejně tak jiní z nás mohou mít opačný pocit, že na tuto planetu nepatří, ale opět to neznamená, že je to jejich první život zde, možná zde prožili mnoho životů, jen si je nyní nepamatují a nedokážou je pochopit. V každém případě to není náš první život na této planetě, i když můžeme pociťovat onen pocit nostalgie po jiných světech. Proto jsme v tom roce nebo v těch letech mezery mezi lidskými životy využili čas k tomu, abychom zažili něco jiného než lidského, a to do té míry, že jsme plnili mise jinde a pak se sem vrátili. Je třeba si uvědomit, že na každé planetě a v každé dimenzi plyne čas zcela jinak, než jak ho známe na Zemi. Jen si představte, jak velký časový rozdíl může být mezi naší planetou a jinou, která se nachází na opačné straně vesmíru. Mluvíme o kdoví kolika miliardách světelných let, což je nepraktický údaj, a přitom si dobře uvědomujete, že vesmír nejenže nemá konec, ale ve skutečnosti se stále rozpíná, a tím se zvětšuje a zvětšuje. Jistě si také dobře uvědomujete, že je nemožné věřit tomu, že v celém vesmíru, tak velkém a obrovském, je jedinou planetou schopnou obsahovat život Země, a že je stejně absurdní si myslet, že v celém vesmíru jsou lidé technologicky nejvyspělejší a nejvyvinutější rasou, jako kdybyste šíleně tvrdili, že na ostatních planetách v celém vesmíru mohou existovat nanejvýš jen malé buňky a že my, jako pozemská rasa, jsme jediní ve vesmíru, kteří se vyvinuli. To je šílenství! Bylo by to stejné, jako kdybyste věřili, že na celé Zemi s více než 7 miliardami registrovaných obyvatel jste jediní, kdo potřebuje dýchat, aby zůstal naživu. Dobře chápete, že je to absurdní, nemyslitelné. Ze stejného důvodu je nepravděpodobné věřit, že jste žili životy pouze zde na Zemi, aniž byste se kdy přesunuli na jiné planety. Vše samozřejmě závisí na vyspělosti Duše, protože malé Vědomí by neuspělo, ale chci předpokládat, že už nejste mladé Vědomí, ale Duše hledající pravdu a vlastní vzpomínky na své minulé životy. Jelikož existují místa tak vzdálená od naší planety, jako je dimenze na opačné straně vesmíru, můžete pochopit, že i plynutí času je mezi nimi velmi odlišné. Již jsme si řekli, že pokud na naší planetě plyne měsíc času, na jiné planetě může plynout i několik let. Na ještě vzdálenějších místech jsou však rozdíly v čase ještě výraznější, a to do té míry, že pokud na této planetě uvažujeme o jednom roce času, v jiné dimenzi mohlo uplynout až pět století. Jen si představte, že na naší planetě mohlo uplynout půl dne, ale právě teď, v jiné dimenzi vzdálené od této, mohlo uplynout tisíciletí. Je zřejmé, že naše lidská logika nedokáže tato srovnání pochopit, a tak se domníváme, že pokud zde, v celém vesmíru a multivesmíru, na každém jednotlivém místě a v každé paralelní dimenzi uplynula hodina času, všude uplynula pouhá hodina času. To je však nemyslitelné. Na každém místě a v každé dimenzi je jiný rytmus času, takže si nemůžeme brát za příklad planetu Zemi a přesvědčovat sami sebe, že celý vesmír respektuje hodiny, které sledujeme my lidé, jako by se celý vesmír točil kolem Země a zakládal na ní své základy. Uvědomte si, že Země je ve vesmíru pouhým zrnkem písku: každé jednotlivé zrnko je důležité pro dotvoření celkového obrazu, ale jako celek je Země jen malou, nerozpoznatelnou tečkou v nesmírnosti celého vesmíru. Vezmeme-li tedy příklad, že na této planetě uplynuly mezi inkarnacemi 3 roky, v jiných dimenzích mohlo uplynout 200 nebo 300 let, a proto se můžete domnívat, že 3 roky jsou příliš málo let na uskutečnění nového lidského života, ale naopak mohou stačit na uskutečnění jedné nebo více inkarnací v úplně jiné dimenzi.

Strana 4 z 7

Můžeme si skutečně myslet, že jste mohli vést 3 životy po 100 letech v jiné dimenzi, ale opět srovnáváme obvyklá pravidla života na této planetě s jinými, jako by ta na Zemi byla pro všechny stejná. Ve skutečnosti by na této planetě mohl průměrný život trvat asi 80 let, ale v jiné dimenzi by průměrný život mohl trvat také 200 let, nebo dokonce 300 let. My, kteří jsme zvyklí na pozemské kánony života, bychom se mohli domnívat, že 300 let života není nic dobrého, že je to nudné, úmorné, že 300 let v kuse není evoluční; ale mluvíme o jiné planetě, která se nemusí nutně řídit pozemskými pravidly! Jestliže v našem věku je dožití se 80 let průměrnou délkou života, na téže planetě mohlo být před několika staletími nemyslitelné, protože průměrný život se kvůli nemocem a dalším dobovým důvodům zastavil kolem 40-50 let a dosáhnout 80 let, natož je překonat, bylo obtížnější. Jestliže jsme se tedy na téže planetě potýkali s historickými obdobími, v nichž jsme žili déle či kratší dobu, neměli bychom považovat za tak divné, pokud v jiných dimenzích, daleko odlišných a vzdálených od té naší, jejich fyzická těla a způsob života umožňovaly žít déle než několik století; natolik, že některé dávné mimozemské rasy dokázaly žít dokonce déle než tisíc let. Jestliže tedy na této planetě uplynou mezi inkarnacemi 3 roky, neznamená to, že máte na život jinde jen 3 roky; ale mohli byste zvládnout prožít i několik životů nebo velmi dlouhý život v úplně jiné dimenzi a pak se vrátit na tuto planetu ještě vyspělejší než předtím a nepamatovat si nic z toho, co jste předtím dokázali. Právě Nízkost této planety způsobuje, že na všechno zapomínáte, ale to, co jste prožili, se nevymazalo, natolik, že to stále máte v sobě. To, že si je nyní nepamatujete, neznamená, že se nikdy nestaly. Nelidské životy, v nichž jsme nežili zde na Gaii, se možná hůře pamatují, protože přijetí (pro náš lidský mozek) toho, že jsme žili jiný život, v němž jsme vlastnili cizí tělo, je pro mnohé těžké pochopit a zapamatovat si je, nicméně se staly, a pokud se budete dále vyvíjet, budou se stávat stále déle a déle. Během naší existence jsme mnohokrát žili v jiných tělech, než je lidské tělo, tedy v tělech jiných existujících ras, kterým dnes říkáme mimozemšťané, abychom naznačili, že se nenarodili na planetě Zemi. Tento termín by vás tedy neměl děsit, protože jednoduše označuje ty, kteří se narodili mimo planetu, kde jsme se narodili my. Každá rasa má jiné jméno, například existují Felinové, stejně jako Nordové, stejně jako existuje nespočet dalších ras, kterým jsme dosud nedali jméno, také proto, že mnohé z nich jsme dosud nepoznali/neuvědomili si. V každé z nich jsme vedli různé životy, někdy jsme se převtělili do některých velmi negativních ras, abychom se infiltrovali a pokusili se zhatit jejich temné plány, i když to nebylo snadné a mnozí z nás propadli temné straně a přispěli k těmto plánům; jindy jsme se převtělili do některých velmi pozitivních ras, abychom žili klidnějším životem nebo pomáhali jiným rasám v nouzi. Každý z nás se rozhodl jinak a čas nám pak přinesl ovoce nebo nás přivedl k tomu, že jsme udělali chyby, vydali se špatnou cestou nebo zapomněli na skutečný důvod, proč jsme se na danou planetu reinkarnovali; trochu podobně jako se to stalo v tomto životě. Některé mimozemské rasy mohou připomínat humanoidní tělo, zatímco jiné jsou opravdu složité na racionální pochopení, protože jejich těla jsou všechno, jen ne lidská. Odlišný tvar fyzického těla vede také k velkým rozdílům v každodenním životě, například ve výživě, dýchání, fyzických schopnostech, jako je schopnost skákat velmi vysoko nebo schopnost létat, které lidské tělo nemá. Místa a prostředí mohou být zcela odlišná od těch, která známe na planetě Zemi, a to jak z hlediska barev oblohy a země, ale také z hlediska flóry a fauny, tedy od toho, co můžeme nazvat přírodou, jako jsou stromy, rostliny a květiny, až po to, co můžeme nazvat živočišnou říší, protože ne na všech planetách existují různé rasy živých bytostí jako na té naší. Na Zemi skutečně žijí lidé, ale také suchozemští živočichové, obrovské množství vodních živočichů a nekonečné množství různého hmyzu. Máme také velmi dlouhé kategorie rostlin, včetně těch, které se dají jíst, těch, které se dají použít v lékařství, a tak dále.

Stránka 5 z 7

Ačkoli nám, kteří jsme tam žili odjakživa, se to zdá být jasné, ve skutečnosti ne všechny planety a ne všechny dimenze mají kolem sebe tak širokou škálu živých bytostí. Ve skutečnosti v některých dimenzích žije takzvaná mimozemská rasa, například humanoidní rasa, a jen máloco jiného. V jiných jsou však rostlinné druhy mnohem širší než ty naše. Stejně tak je tomu u hmyzu a zvířat, kterých je v některých dimenzích méně a jejich plemen je méně než na naší planetě, zatímco v jiných dimenzích je mnohem větší počet, dokonce třikrát více a více, plemen zvířat, která se od sebe liší a především se liší od těch, která známe na Zemi. Na některých planetách existují plemena zvířat, která jsou velmi podobná našim, například zvířata, která se mohou podobat našim mořským živočichům, ať už jsou to medúzy, manty nebo delfíni, zatímco tolik jiných zvířat, která se rodí v těchto dimenzích, je pro naši mysl téměř nepředstavitelných, protože jsou tak odlišná od toho, na co jsme zvyklí. Abyste pochopili minulé životy, v nichž jste žili na jiných planetách a v jiných dimenzích, doporučuji vám přečíst si knihy věnované tomuto tématu s názvem "Uvědomme si CIZINCE, naučme se je poznávat", abyste pochopili, z jakých minulých životů jste si od konkrétních mimozemských ras převzali určité rysy své povahy, osobnosti a dokonce i fyzického vzhledu. Mnozí z nás si při pohledu do zrcadla během Vize tváří všimli cizích tváří. Stává se to proto, že prostřednictvím V. Tváře je možné zahlédnout i tělo, které jsme používali v předchozích životech, v nichž jsme žili v jiných dimenzích. To by nás nemělo děsit, protože vidíme tvář z minulého života, a i když není "krásná" na pohled podle našich měřítek, neznamená to, že nebyla krásná pro onu cizí rasu. Samozřejmě jsme v dnešní době zvyklí vídat pouze lidské tváře, ale během Vidění tváří bychom neměli být překvapeni, pokud se nám stane, že uvidíme i tváře a těla, která jsou zcela odlišná od lidských, například plazí tvář, kočičí tvář nebo humanoidní tvář, ale s jinou barvou kůže (např. jasně žlutou, zelenou, oranžovou, tedy barvy kůže, které se na naší planetě samozřejmě nevyskytují, i když i na naší planetě je jich celá řada). Pohled na své minulé životy před zrcadlem vyvolává velmi silný, sugestivní pocit, a to až do té míry, že můžete mít strach, že všechny tyto tváře umístěné před vaším obličejem způsobí, že ta vaše ze zrcadla zmizí. Je to velmi intenzivní zážitek. Některé tváře mohou být usměvavé, prosluněné, jiné mohou být velmi napjaté a vážné, a to natolik, že vypadají zle. Byly to vaše tváře, takže byste se neměli bát. Dnes jste zvyklí vidět svou tvář, když drží rozzlobený, vzteklý, smutný nebo unavený výraz; nemáte strach vidět svůj odraz v zrcadle, protože jste na to zvyklí. Vidět však tvář svého minulého života s negativním výrazem, například rozzlobenou nebo smutnou, vás může zpočátku vyděsit, protože nejste zvyklí tuto tvář vidět a ani neznáte její výrazy; proto vás pohled na svůj minulý život v zrcadle s napjatým výrazem místo usměvavého může vyděsit do té míry, že si můžete pomyslet: "Je to proti mně? Je to zlá bytost, která mi chce ublížit?" Ale nemusíte si to myslet, protože se díváte na své minulé životy a ty nemají v úmyslu vám ublížit; jen se díváte na svou vlastní tvář v zrcadle, jen je to tvář, která patří minulému životu. Pravděpodobně, pokud jste během svých cizích životů praktikovali Face Viewing, vás pohled na tvář z lidského života vyděsil, protože jste nebyli zvyklí vidět takový druh fyziognomie, takže jste se možná i otřásli při představě, že se před vámi objeví lidská tvář, ať už vám připadala jakkoli zvláštní a "ošklivá". V tomto životě může být vzpomínání na střípky každodenního života, které jste zažili během inkarnace v cizím těle, mnohem složitější než vzpomínání na střípky lidských životů, protože pro váš mozek je obtížnější zpracovat informace, které jste nikdy předtím neviděli (protože mozek je lidský orgán a nezahrnuje všechna data, která patří Duši!), a totéž se stane, když se inkarnujete do určité cizí rasy, v níž bude mnohem obtížnější vzpomenout si na vaše minulé lidské životy než na ty, které jste prožili v téže rase. Na některých planetách a v některých dimenzích existuje druh Nízkého, který je mnohem těžší než ten, který existuje v této dimenzi, zatímco v jiných dimenzích je Nízké mnohem lehčí, takže vzpomínat si na své minulé životy není tak obtížné, ve skutečnosti je to norma.

Strana 6 z 7

Pro některé z nás bylo ctí, že jsme se mohli reinkarnovat na této planetě v lidské podobě, protože je to velmi zajímavá a kuriózní dimenze plná informací. S největší pravděpodobností si však na to dnes nevzpomínáte a v určitých obdobích svého života možná dokonce takovou zkušeností opovrhujete a domníváte se, že Země je tou nejhorší planetou, jaká existuje. Ve skutečnosti není nejhorší, stejně jako lidská rasa, ale procházíme velmi temným obdobím , v němž je lidstvo manipulováno a tlačeno do velmi těžkých temných stránek, ale lidská rasa má velmi dobrou povahu, i když ji mnohdy raději nevidíme. Pokud však začnete vzpomínat na minulé životy v jiných dimenzích, uvědomíte si, že tato planeta nepatří k nejhorším, jak jste si možná v minulosti mysleli, ale samozřejmě ani k nejlepším: pokud pochopíte význam nekonečného vesmíru, uvědomíte si, že srovnání všech existujících planet se stává téměř nemožným. Jistě existují velmi negativní dimenze, které v současné době, pokud si myslíme, že jsme poznali nejhorší temnotu na této planetě, nemáme ani ponětí, jak temné mohou být. Zároveň však existují dimenze, které jsou mnohem světlejší než planeta, na níž nyní žijeme. Tolikrát mi byla položena stejná otázka: "Pokud existují pozitivnější dimenze, proč jsme se inkarnovali na Zemi? A pokud je pravda, že existují mnohem světlejší dimenze, plné míru a lásky, proč se tam všichni nepřesuneme, místo abychom se nadále reinkarnovali na planetách a v dimenzích, jako je tato, kde také existuje temnota?". Odpověď je velmi jednoduchá: protože někteří z nás myslí nejen na sebe, ale také na pomoc druhým. Jak již bylo zmíněno, Bůh bojuje ze všech sil proti temnotě, která se snaží zničit mír ve vesmíru, přináší krutost, nemoci, zkaženost, s úmyslem, aby každá planeta zemřela, dokud nebude život v celém vesmíru zlikvidován. Nejčistší dimenze jsou jistě ty, které jsou Bohu nejblíže, tedy ty, kde válka není na denním pořádku, spíše se snažíme respektovat jeden druhého, respektovat vzájemně své životy a prostory. Existují tedy mnohem pozitivnější a klidnější dimenze než ta, v níž žijeme nyní. Kdybychom však byli všichni tak sobečtí a rozhodli se žít pouze v těchto dimenzích a zcela ignorovali planety, kam se začíná stěhovat temnota prostřednictvím válek a smrti obyvatel, jen bychom polovinu vesmíru ponechali temnému osudu. Až pak temnota zlikviduje všechny tyto planety včetně Země, přejde ke zničení čistých dimenzí, které už budou příliš slabé na to, aby se s ní vypořádaly. To je důvod, proč se mnozí z nás rozhodli narodit se na planetách, jako je tato, kde je život složitý a Probuzení ještě složitější. Děláme to proto, abychom pomohli Bohu, abychom pomohli vesmíru přežít, abychom vyhráli válku s temnotou, místo abychom ji ignorovali, a tak stáli stranou a čekali, až Zlo zvítězí. Boj nám skutečně umožňuje zvítězit, ale pokud budeme stát stranou a přihlížet, s naprostou jistotou to bude Temnota, kdo zvítězí. Proto místo toho, abychom se skrývali v čistých dimenzích a čekali, až někdo jiný vykoná práci boje proti temnotě, mnozí z nás se rozhodnou inkarnovat na planetách a v dimenzích, které potřebují pomoc, a samozřejmě jsou to planety jako ta naše, kde se zlo již začalo rozšiřovat a vnášet mezi lidi krutost. Inkarnovat se na planetu, jako je tato, však nepředstavuje 90 % práce, ale jen malé procento. Ve skutečnosti naše přítomnost nic nemění, změna přichází spíše z našich činů. Reinkarnovali jsme se sem, abychom pomohli této planetě ve vývoji a vyhráli její válku s temnotou, ale během inkarnace jsme zcela zapomněli na důvod, proč jsme se narodili. Proto tolik z nás nevykonává žádné poslání a žádnou činnost na pomoc, naopak, každý den se zabýváme pouze vlastními sobeckými zájmy, a to až do té míry, že šlapeme po hlavách druhých, abychom se vyšplhali výš. Jiní z nás se s obtížemi a za neodbytného nesouhlasu ostatních snaží udělat něco pro to, aby se tato planeta stala o něco klidnější, pozitivnější a láskyplnější. Tajemství, jak to udělat, spočívá v tom, že to děláme potichu, aby nám ostatní nemohli stát v cestě v našich záměrech. Je pravda, že mezi moderními spiritualisty je mnoho lidí, kteří mluví o tom, že chtějí "zablokovat" reinkarnaci, odejít a žít navždy v dimenzích světla, míru a lásky.

Strana 7 z 7

Především mluvit o tom je něco úplně jiného a na hony vzdáleného tomu, když to člověk skutečně dělá; ale kromě toho takové řeči vedou k pochopení, že jde o lidi, kteří se nestarají o válku, kterou prochází Bůh a celý vesmír, ale myslí jen na sebe, přesvědčeni, že když se jim podaří skrýt se v dimenzích světla, temnota je nikdy nebude moci najít a zničit i tyto dimenze, jak se o to snaží u nich. Některé myšlenkové proudy jsou velmi nebezpečné, protože vedou lidi, jako jsme my, k útěku z tohoto světa a od důvodů, proč jsme se zde narodili, místo abychom pochopili skutečné důvody, přijali je a postarali se o to, aby náš život nebyl promarněn. Například myšlenka, že planety, jako je tato, kde je určité procento zla, jako jsou války, nemoci, utrpení, úmrtí v důsledku hladu a chudoby, jsou jakýmsi limbem, který si Bůh vybral, aby potrestal špatné lidi. Lidé, kteří se řídí těmito myšlenkovými proudy, samozřejmě věří, že oni jsou ti jediní dobří lidé, kteří si nezaslouží být v tomto limbu, zatímco všichni ostatní lidé na světě si zaslouží trpět, zažívat války a chudobu, protože by si to Bůh vybral! Tato představa je ovšem na světelné roky vzdálená pravdě. Bůh by si nikdy nevybral válku a bolest, aby existovaly v některých jeho světech jen proto, aby potrestal špatné lidi; nepleteme si snad Boha s obvyklým Satanem? Myslíme snad na temného Boha, který trestá lidi tím, že je nutí trpět? To vše je na hony vzdáleno tomu, co je o Bohu pravdou. Nikdy by se nerozhodl vyvolat válku nebo jakékoliv utrpení, aby lidi potrestal. Snaží se porazit temnotu, která přináší válku a zlo, aby ji odstranil ze svého světa a celého vesmíru. Myšlenka, že se "všichni přestěhují" do dimenze světla a nechají planety, jako je Země, zemřít v rukou temnoty, není volbou, kterou by učinil bojovník světla (což je termín, kterým se mnozí lidé rádi nazývají), ale volbou, kterou by učinil zbabělec, člověk, který raději utíká, než aby se postavil čelem ke své odpovědnosti. Na druhou stranu je snadné uvěřit, že jakmile se nám něco přestane líbit, je správné to raději zahodit a odhodit, než se to snažit napravit. Kdybychom mluvili o novém mobilním telefonu, argument by prošel, ale tady mluvíme o planetě, nebo spíše o mnoha planetách a mnoha dimenzích, které se staly terčem temnoty. Z tohoto důvodu se Duše, jako jsme my, raději inkarnovaly na planety, jako je tato, než aby se "navždy přesunuly" do dimenzí světla, a to i proto, že ačkoli se to zdá být nejsnazší a nejkrásnější cesta, ve skutečnosti to tak snadné není, i kdybychom chtěli. Můžeme si tedy vybrat, zda i tento život promarníme sněním o lepším světě, nebo zda jej plně využijeme k pokračování onoho procesu zdokonalování, který již v čase začal. Naše Duše prožila tolik životů, že i když se nám tato planeta může, ale nemusí líbit, faktem zůstává, že na ni nepatříme, protože naše Duše prožila tolik životů na tolika různých místech; ale rozhodně to není poprvé, co jsme tady na Zemi. Naše Duše je univerzální, protože se skládá ze života za životem, v nichž jsme prošli zkušenostmi v tolika tělech různých ras. Měnili jsme těla tolikrát, že vidět je všechna znovu je téměř nemožné, ale cvičením v zrcadle a pomocí dosud naučených technik jich můžete skutečně objevit tolik, více, než si dokážete představit. Rozhodně se nemusíte zastavit jen u několika z nich, ale musíte jít mnohem dál a rozhodnout se poznat další; samozřejmě beze spěchu. Během prostoru let, který zbývá mezi jednou lidskou reinkarnací a druhou, se však ne vždy a pouze rozhodujeme pro reinkarnaci do jiných cizích těl, ale někdy se rozhodneme žít po určitou dobu jako skuteční disinkarnáti, tedy jako entity, nebo někdy jako dimenzionální bytosti.

Konec strany 7 ze 7. Pokud se vám článek líbil, napište níže komentář, ve kterém popíšete své pocity při čtení nebo praktikování navrhované techniky.