arrow-up-circle
Vyberte část textu, kterou chcete objasnit (max. 80 slov).

Rodina: není vždy taková, jaká se zdá být

Tento článek byl dočasně přeložen pomocí online překladače. Původní článek je v italštině. Pokud nám chcete pomoci vylepšit překlad do vašeho jazyka, kontaktujte nás prosím e-mailem: info@accademiadicoscienzadimensionale.it nebo prostřednictvím chatu na ACD. Děkujeme vám.

Strana 1 z 2

Rodina je nejdůležitější, na ni musíte vždy myslet jako na první. 

V Itálii máme nepsaný zákon, který říká, že rodinu je třeba bránit, i když se rodina nechová jako rodina, když jsou v rodině zločinci a dokonce i když používají všechny své síly, aby vám zničili život. Musíte vždy odpustit svým rodičům, i když vás sexuálně zneužívají; musíte vždy odpustit svým sourozencům, i když se s vámi rozvedou, vezmou vám podnik, který jste vytvořili vlastními silami, když vám doma ukradnou peníze nebo když obtěžují vaše děti. Jsou to členové vaší rodiny a vy je musíte vždy bránit. Bez ohledu na to, jak závažné je to, co vám provedli, zde v Itálii má zákon o rodině větší cenu než zákon sám: musíte svým rodinným příslušníkům odpustit a musíte je chránit, vždy. 

S tímto nepsaným italským zákonem však nesouhlasím, i když nesčetněkrát překonává zákon samotný. Tady v Itálii můžete trpět násilí a bezpráví, ale pokud pochází od členů vaší vlastní rodiny, všichni kolem vás vám řeknou, že jste se provinili, že musíte odpustit, že se musíte vyhnout udání, a sama policie vám řekne toto: pokud máte v úmyslu udat své rodiče za násilí, které jste utrpěli, požádají vás, abyste se vrátili domů a rozmysleli si to, protože rodiče jsou stále vaši rodiče a vy jim musíte umět odpustit. Vy jste ten, kdo se mýlí a nedokáže odpustit, zatímco oni jsou vaši rodiče "a každý dělá chyby", takže jim musíte odpustit a mlčet. 

U nás v Itálii se domácí násilí, psychické i fyzické, musí vždy odpustit, protože pokud to dělají vaši rodiče, pak jste to vy, kdo je na tom špatně, protože nejste schopni odpustit. "Každý dělá chyby" vám bude donekonečna opakovat, ať už se rozhodnete svěřit komukoli, a tím vás bude tlačit k tomu, abyste se stále více uzavírali do sebe a bylo pro vás hluboce obtížné otevřít se a říct, co se vám stalo. Komukoli řeknete, co jste zažili, řekne "chudáčku, je mi to líto" a pak větu ukončí slovy "ale pořád jsou to vaši rodiče, musíte jim odpustit". To se děje v Itálii: rodina jde daleko za zákon, daleko za spravedlnost a lidská práva: pokud je to vaše rodina, kdo spáchá trestný čin, musíte ji stále chránit, je to vaše rodina a musíte jí umět odpustit. I když vás rodina nikdy nepodpořila, nikdy vám nedodala sílu, ale vždy vám podrazila nohy na jakékoli cestě, kterou jste se chtěli vydat, musíte mít vždy na paměti, že rodina je stále rodina a musíte ji milovat a respektovat, i když ona nemilovala a nerespektovala vás. 

Až budete dospělí, ať už vám bude třicet nebo padesát, začnete zapomínat, co vám udělali, a zapomenete, kolik neúspěchů ve vašem životě a kariéře způsobili, kolik škody jste kvůli nim utrpěli. Uvnitř víte, že je to kvůli nim, ale pod hypnózou budete také opakovat přesně stejnou větu: "rodina je pořád rodina, mám je rád a vážím si jich". I když vás otec sexuálně zneužíval, musíte o něm vždy mluvit v dobrém a říkat lidem "mám ho rád a vážím si ho, je to stále můj otec". Ať už vás fyzicky nebo sexuálně zneužívala vaše matka, měli byste o ní před lidmi vždy mluvit v dobrém a říkat "je to stále moje matka, každý dělá chyby, mám ji rád a vážím si jí". Nezáleží na tom, jestli vám bratr zničil život nebo jestli vám ho stále ničí sestra, vy jste ten, kdo se mýlí, protože jim musíte odpustit a nastavit druhou tvář. To je skutečný italský zákon: rodinní příslušníci nejsou trestáni, jejich násilí je součástí italské rodiny, proto musíte svou rodinu vždy milovat a respektovat. 

Strana 2 z 2

Nebo můžete vystoupit z ohrady, přestat se vázat na ty, kteří vám ubližují, na ty, kvůli kterým jste vždy trpěli, mít na paměti, co vám bylo provedeno, a nepodřizovat se vnucenému pravidlu bez ohledu na to, kolikrát ho slyšíte opakovat ve své hlavě. Pokud jste utrpěli násilí, odsoudit ho, pokud trpíte nespravedlností, reagovat. Vždycky použijí metodu, abyste se cítili vinni, aby vás udrželi spoutané v kleci nespravedlnosti, zatímco vy budete dál trpět, aniž by se oni cítili vinni. Nestůjte stranou, nenechte se podrobit a pak nekritizujte Itálii za nespravedlnost a nespolehlivost zákona. Pokud spravedlnost v Itálii nefunguje, je to proto, že každý z nás nepřispívá k tomu, aby fungovala. Každý dělá chyby, ale fyzické a psychické násilí není jen chybou a my musíme přestat chránit ty, kteří nám ubližují a nakonec stejně vychovávají naše děti . Rodinu je třeba milovat a bránit, pokud si to zaslouží, pokud se vždy chovala jako milující rodina. Násilnická rodina si nezaslouží ochranu a odpuštění a přispívá k destrukci italské společnosti. Spravedlnost bychom měli milovat mnohem více než destruktivní rodinu, pokud je to ta, ve které jsme žili celý život, aniž bychom se cítili provinile. 

Angel Jeanne 

Konec strany 2 z 2. Pokud se vám článek líbil, napište níže komentář, ve kterém popíšete své pocity při čtení nebo při cvičení navrhované techniky.

123 komentáře
  • Dora
    Medaglia per aver completato lo Step 1
    Medaglia per aver completato lo Step 2
    Medaglia per aver completato il libro Prendiamo Coscienza degli ALIENI - Volume 2 Parte 1 su 2
    Medaglia per aver completato il libro Prendiamo Coscienza degli ALIENI - Volume 9
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    07:36 03/03/25

    Questa legge non scritta purtroppo appartiene al Italia ma non solo. Io che vengo da un altro paese , profondamente piegato alla chiesa ho pensato spesso come quest'idea della famiglia viene inculcato da piccolissimi. Per fortuna la mia famiglia é stata molto amorevole ma nel modo in cui credo io che sia giusto, con tanta libertà di pensiero e proprio dentro la mia famiglia ho imparato che non devo copiare modo di pensare di qulc'un altro e ripetere a pappagallo. Loro mi hanno insegnato il senso della giustizia e hanno rispettato il mio modo di essere . Ma ho avuto la possibilità di analizzare da vicino come mia mamma che é stata maltrattata in modi quasi assurdi dalla sua di mamma non ha riuscito mai a togliersi di dosso il senso di dovere verso di lei. Ho provato da grande a farla ragionare ma anche sul letto di morte mi chiedeva di vedere se la nonna sta bene . Ho provato a capire come mai accade questo verso qualc'uno che ti ha praticamente rovinato l'infanzia , l'adolescenza e ha provato di distruggere tutto anche in età adulta solo per un puro piacere e me ne sono accorta che é come un sentimento profondo impiantato dentro che crea sensi di colpa se solo pensi di odiare quel essere, che ti "ha dato la vita". Un concetto che viene propagato dalla chiesa e seppure non sei religioso o cosciente fa lostesso effetto. Parlo con mio zio, il suo fratello che ha dovuto subire anche peggio di mia mamma e anche lui quando quando mi racconta qualcosa é molto attento a non dire qualcosa di cattivo perché gli viene un senso di colpa. E pure il psicologo dove é dovuto andare per curare alcolismo e altro incoraggia " di perdonare". E c'é da dire che dopo una vita di alcol solo dopo che ha iniziato a ricordare tutti i abusi subiti da lei é riuscito a smettere perché per molto anche lui credeva che tutto fosse normale. Era sua madre. Eppure molte persone hanno la vita rovinata perché la regola non scritta della società ti fa credere che tu appartieni completamente alla tua famiglia e devi portare avanti comportamenti, idee e "tradizioni" che seppure ti danno fastidio commetti una sorta di peccato. Che siano i genitori o fratelli si danno mano forte a vicenda nel far sentire in colpa quello tra di loro che non vuole portare avanti le stesse cose sbagliate.