arrow-up-circle
Vyberte část textu, kterou chcete objasnit (max. 80 slov).
Step 1 - N° 3

Nejste tu náhodou...

Tento článek byl dočasně přeložen pomocí online překladače. Původní článek je v italštině. Pokud nám chcete pomoci vylepšit překlad do vašeho jazyka, kontaktujte nás prosím e-mailem: info@accademiadicoscienzadimensionale.it nebo prostřednictvím chatu na ACDDěkujeme vám.

 

 

Strana 1 z 3

Vždycky se mě na to ptali: 

"Proč lidé nechápou, že Bůh existuje? Proč lidé nevěří v duši a možnost žít posmrtný život? Proč jsou lidé přesvědčeni, že vše, co vidí, je skutečné, aniž by si kladli otázky? Proč většina z nich v tyto věci nevěří nebo jim nerozumí?". 

Odpověď se může zdát zřejmá, ale nejsme všichni stejní, protože ne každý je připraven poznat a přijmout pravdu. Nemám v úmyslu kategorizovat lidi tím, že jim dám nálepku, ale chtěl bych prostě lidem přiblížit rozdíl, který odlišuje ty, kteří se od života k životu stále vyvíjejí a hledají pravdu, od těch, kteří vůbec nemají zájem ji poznat, natož pochopit. Jsou lidé, kteří jsou připraveni a ochotni znát určité informace, a jiní, kteří ne. Lidi můžeme rozdělit na tři druhy myšlení: 

1 - Ti, kteří nevěří ničemu, a jako takoví nechtějí, aby se jim věřilo v cokoli, co lze označit za "paranormální" nebo "duchovní". Ve své skepsi a ideálech jsou nesmírně přesvědčeni, že mají jedinou absolutní pravdu, a to do té míry, že požadují, aby všichni ostatní na světě mysleli tak, jak si přejí oni. Pokud si někdo myslí něco jiného, okamžitě ho označí za "blázna" a považují ho za "hlupáka", aniž by mu dali sebemenší příležitost k vyslechnutí a rozhovoru. Paradoxní je, že někteří z těchto skeptiků jsou vlastně přesvědčení religionisté, kteří věří v Kněze, ale ne ve skutečného Boha; natolik, že sami sebe přesvědčují, že ke komunikaci s Bohem je skutečně nutné projít hlasem Kněze a že jinak by s ním člověk nemohl komunikovat přímo, ale zároveň zapomínají na skutečný cíl a zanedbávají pochopení skutečného Boha. Mnozí jiní jsou tak zcela skeptičtí, ne však z opravdového idealismu, ale z čiré lenosti, protože se domnívají, že hledání odpovědí je příliš vyčerpávající, a proto je lepší přesvědčit sebe - a v tomto okamžiku přesvědčit i ostatní -, že neexistuje nic jiného než to, co už člověk ví. Bez ohledu na to, zda mají lidé tohoto typu pravdu, nebo zda dobře vědí, že se mýlí v nejširších oblastech, budou i nadále prosazovat své myšlení i za cenu potlačení myšlení druhých, protože jsou přesvědčeni, že nic neexistuje, respektive že existuje jen tehdy, když to nejprve potvrdí oni sami. 

2 - Dále vidíme ty, kteří říkají, že v nic nevěří, spíše ze strachu nebo proto, že nemají žádnou důležitou zkušenost, která by je přiměla změnit názor, ale nemají zájem vnucovat své myšlenky ostatním, a to do té míry, že se nezlobí na ty, kteří věří, a místo toho mluví o duchovních záležitostech. Mohli bychom je nazvat "neškodnými agnostiky", protože ačkoli mají uzavřenou mysl, přijímají rozmanitost a otevřenost myšlení druhých, aniž by morbidně chtěli vnucovat své přesvědčení ostatním. K této kategorii lidí můžeme přidat i ty, kteří naslouchají myšlenkám a zkušenostem druhých a možná věří, že tyto zkušenosti jsou skutečné, ale přesto nemají zájem se o tomto tématu dozvědět více, ačkoli ho přijímají a respektují. 

Strana 2 z 3

3 - Pak si všimneme těch, kteří naopak projevují touhu po vědění, kterou jsou někdy ochotni uspokojit za každou cenu. Ne všichni si to uvědomí hned, jsou tací, kteří se od dětství hluboce zajímají o všechna duchovní témata, a tací, kteří si teprve s přibývajícím věkem uvědomí, že je zaujalo určité téma, ale všichni mají určité společné rysy: nezajímá je, co říkají ostatní, protože jdou za svou zvědavostí, která je někdy skutečnou žízní, dokud nedosáhnou odpovědí, které chtěli získat. Nezáleží na tom, že jim někdo odporuje a snaží se změnit jejich názor: tento typ lidí chce odpovědi a bude je hledat, dokud je nenajde. Část z nich si již uvědomuje, jak rozsáhlý je duchovní svět, a proto se rozhodnou otevřít svou mysl co největšímu množství informací o nejrůznějších tématech. Jiná část je ve svém bádání uzavřenější, protože se zajímá jen o určité téma nebo o úzký okruh, pravděpodobně proto, že to jsou jediná témata, s nimiž má přímou zkušenost, a proto hledá vysvětlení toho, co se jim stalo. Časem však mohou zjistit, že existuje něco víc než jen toto konkrétní téma, které by mohlo přitáhnout jejich pozornost a otevřít jim mysl pro další duchovní oblasti. Svým způsobem je to, jako kdyby člověk celý život hledal Boha, ale během tohoto hledání by začal zjišťovat, že existuje něco víc než jeho přítomnost, například možnost reinkarnace, a tedy života po životě; zcela jiného, než nás učilo náboženství. 

Poté, co jsme popsali tyto tři druhy lidí, které jsou samozřejmě mnohem širší a složitější než stručné, zjednodušené a zkrácené shrnutí, abychom se vyhnuli prodlužování, můžeme se rozhodnout je znovu rozdělit na dva mnohem jednodušší pojmy: na ty, kteří jsou duchovní, a na ty, kteří duchovní nejsou. První dva popsané druhy jedinců jsou ti, které definuji jako Gaiu Low, lidé, kteří se nevyhnutelně nezajímají o objevování pravdy pomocí tvrdých faktů, chtějí žít svou rutinu, aniž by jim něco nového klepalo na dveře. Rozhodli se uzavřít svou mysl, která je zakořeněná v tom, co vidí pouze svýma fyzickýma očima; jejich perspektiva je proto nesmírně úzká. Jsou rozhodnuti pokračovat na této cestě, takže nejsou tím, co by se dalo nazvat "duchovním člověkem". Podle třetího popisu lze naopak určit, co je to duchovní člověk, a sice ti, kteří - aniž by se pro to otevřeně rozhodli - začali hledat odpovědi na své četné otázky a zjišťují, že se stále více řídí svými instinkty, které je přivedly na duchovní cestu. Navzdory všeobecnému přesvědčení se ne všichni rodí s jasnými představami, s šestým smyslem rozjitřeným až po okraj a se zájmem o vše, co je "skryté"; mnozí z nich se rodí a vyrůstají stejně jako obyčejní lidé, ale s vnitřním pocitem touhy objevit něco, o čem racionálně ani oni sami nevědí, co to je. Přesto v hloubi duše cítí, že musí hledat odpovědi na otázky, o kterých možná ani bezprostředně nevědí, že je mají. Ne všichni z nich cítí okamžitou potřebu studovat duchovní témata a poznávat je všechna, spíše vždy začnou jedním nebo několika málo zajímavými tématy, která se však mohou otevřít a vést k objevování nových poznatků i mimo oblast jejich vlastního zájmu. Koneckonců, když začnete poznávat duchovní svět, nebo spíše skutečný svět, uvědomíte si, že k uhašení žízně už nestačí jen málo znalostí, protože chcete vědět víc a víc a jako třešně... jedno poznání vede k dalšímu! Navzdory každodenní rutině a krádeži času v sobě cítí silné nutkání něco hledat, chtějí vědět a znát víc, dalo by se říct, že jsou tak hladoví po poznání, že se necítí nasyceni při prvním a jediném soustu, jak se to stává mnoha jiným. 

Existuje tedy nemalý rozdíl mezi těmi, které bychom mohli označit za "duchovní", a těmi, které bychom mohli definovat jako "neduchovní". Ti, které bychom mohli označit za duchovní, jsou lidé, které pohání touha objevovat a rozvíjet se. Ve skutečnosti jsou tito lidé již v mnoha ohledech vyvinutější než běžný člověk, i když o tom nevědí a neuvědomují si to, a proto cítí, že chtějí pokračovat v objevování, protože se řídí svými instinkty, a ne tím, co jim diktuje proud, proud nebo "co musíte dělat, protože to dělají všichni ostatní". Duchovní nedělají něco proto, aby následovali masy, takže nepřestávají hledat odpovědi jen proto, že masy obecně odpovědi nehledají. 
'Neduchovní' tuto silnou potřebu poznání necítí. 

Stránka 3 z 3

Někdy mohou být zvědaví, po určitou dobu, která trvá krátce, ale znalosti pro ně nejsou nutné, protože je to jen zábava, kterou brzy opustí a zapomenou. Skutečným důvodem je to, že nejsou připraveni pochopit a přijmout, že skutečnost, kterou vždy znali jako pravdivou, skrývá mnohem více podivností a falše, než si představují, a proto cítí odpor k vyššímu poznání. Nemají touhu objevovat pravdu, a tak ochotně přijímají ukolébání lží. 

Pokud jste zde, je to proto, že jste připraveni poznávat. Není náhoda, že jste sem přišli číst tato slova. Hledali jste pravdu. Něco ve vás křičelo, nabádalo vás k hledání, něco chtělo vyrazit ven a říct vám: "Je to tam, je to tam!", ale vy jste nebyli připraveni tomu naslouchat, příliš jste se báli nebo jste byli příliš ponořeni do rutiny, která vás obklopila natolik, že jste umlčeli její instinkty. A pak jste najednou, aniž byste si to uvědomili, dorazili sem. Nikdo vás nenutil číst tyto spisy, jen vaše vlastní instinkty. Mohl bych být obyčejný člověk, ale něco vás nutí číst a dál se živit mými slovy, protože víte, že to nejsou jen slova. Jsou to osobně prožitá svědectví, která vyprávějí o světě, v němž jsme spolu. Nebudu vám říkat, že vám nabízím Absolutní pravdu, spíše budu trvat na tom, abyste si toto poznání sami vyzkoušeli, přečetli, prožili a na vlastní kůži ověřili, co následuje, abyste si sami potvrdili, že je to tak. Na světě jsou dva lidé: ti, kteří nejsou připraveni, a ti, kteří dnes dostávají počátek probuzení, tu chuť, kterou dlouho hledali. Zatímco jste četli tyto dokumenty, možná jste něco pocítili, od drobných pozitivních záchvěvů, které vám proběhly tělem, záchvěvů, které vám dělaly dobře a vzrušovaly vás, až po mnohem silnější pocity, které se těžko popisují jinak než tím, že řeknete, že "jste je ještě nikdy necítili". To se stává těm, které nazývám "duchovními". Jste připraveni začít, nepochybujte. Neduchovní lidé nedokážou pochopit to, co dokáže pochopit duchovní člověk. Není to otázka inteligence, ale vývoje. Duchovní lidé jsou duchovní už dlouho, ještě předtím, než se narodili. Mají v sobě širší vědomí, nevědí proč, ale vědí, že existuje a je skutečné, bez ohledu na to, jak moc to ostatní popírají. Jsou duchovní lidé, kteří o existenci toho všeho vědí velmi dobře, jiní začínají se zúženým pohledem, ale to není důležité: časem a zkušenostmi si všichni své poznání upřesní. 

Mezi "duchovním" a "neduchovním" je důležitý rozdíl. Jste duchovní bytost, bytost mnohem mocnější, než máte představu, která se chce co nejdříve probudit. Abyste toho však dosáhli, musíte začít od základu. Nejprve pochopte, proč si nepamatujete, kdo jste. Jste hostem na této planetě, jste jiní než Gaia Low... procházíte tudy. V tomto čase máte své poslání, ale neustále se to snažíte popírat, protože se bojíte, že se toho dozvíte příliš mnoho. Nepamatujete si to, ale jste tu z nějakého důvodu. 

Během této cesty pochopíte, proč si nepamatujete, kdo jste, proč jste tady a zda bylo zapomenutí všeho vaší volbou, nebo ne. Zatím vás mohu jen ujistit, že tu nejste náhodou. Pokračujte v dalších článcích, protože v nich najdete odpovědi na své otázky. 

Konec stránky 3 z 3. Pokud se vám článek líbil, napište pod něj komentář, ve kterém popíšete své pocity při čtení nebo při cvičení navrhované techniky.

3734 komentáře
  • emy
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    18:50 20/05/24

    Leggendo questo articolo, incredibilmente mi è entrato a pennello una felicità entusiasmante.La mia sete di sapere si incuriosisce man mano che leggevo .ed avere la sicurezza che non sono qui per caso.la spiritualità argomento spirituali sono temi che non puoi affrontare con qualunque dico questo perché per un accaduto personale,il quale sono stata etichettata strana portatrice di sfortune ecc ecc.,solo perché piu empatica e sensibile.,di certo non saranno pronti o solo curiosi,io vivo bene cosi e ringrazio x qver conosciuto questa accademia.mi sento molto fortunata

  • caiocaio
    Medaglia per aver completato lo Step 1 per la 2ª volta
    Medaglia per aver completato lo Step 2
    Medaglia per aver completato il libro Prendiamo Coscienza degli ALIENI - Volume 1
    Medaglia per aver completato il libro Prendiamo Coscienza degli ALIENI - Volume 7
    Medaglia per aver completato il libro Prendiamo Coscienza degli ALIENI - Volume 9
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    11:13 16/05/24

    conosco tante persone, famiglia compresa, che rientrano nel secondo tipo di persona. è quel tipo di persona che crede agli argomenti spirituali, sa che tutto è energia, sa che il pensiero può influire moltissimo sulle cose, sa che esistono le entità e altri esseri oscuri che provocano solo dolore, anche a loro stessi. nonostante sappiano tutto questo preferiscono rimanerne "fuori", come se non interessarsi a certi argomenti significasse non venirne comunque influenzati. loro sanno che possono esserci delle entità dentro casa, ad esempio, ma non fanno niente, pensando che "è cosi e basta" e che non si possa fare niente per proteggersi (anche se c'è qualcuno che dice loro che si potrebbe comunque non riescono a capire). sono semplicemente pigri e non hanno voglia di uscire dalla ruotine della propria vita, nonostante siano i primi a lamentarsene. infatti non capirò mai chi si lamenta che le cose gli vanno male ma non fa assolutamente niente per migliorarle e comincia ogni giornata da capo allo stesso identico modo. - comunque è stato bello rileggere questo articolo, mi ha fatto ricordare di non essere una persona comune, sono una di quelle, come tutti in Accademia, che si pone delle domande e che sicuramente ha vissuto altre vite e si è reincarnato in questo pianeta con uno scopo. per questo bisogna ripassare i vecchi documenti già letti perche anche gli argomenti che pensiamo ci siano entrati in testa hanno bisogno di essere rispolverati dalla memoria anche per alzarsi di tonale e di consapevolezza.

  • lararock
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    17:01 15/05/24

    Sono quasi senza parole. Sono sicura di non essere qui per caso anche se il perché lo scoprirò passo dopo passo. Leggendo queste parole il mio pensiero va alla me di 13 anni che dopo la morte della nonna doveva assolutamente capire il perché della vita. Passai mesi a non pensare ad altro che alla ricerca della verità. Un giorno mi detti una risposta, tutto è energia, l'energia non muore mai, tutto è Dio, noi siamo Dio. Questa risposta mi è bastata per 23 anni. Ora credo di essere pronta a sapere di più. Mi sono ritenuta sempre una persona spirituale ma lontano dalla religione e queste parole me lo confermano. Grazie

  • ale_
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    20:46 12/05/24

    Mi sono sempre sentito attratto da queste tematiche nonostante nessuno in famiglia o tra i miei amici ne parlasse. Adesso sono arrivato a un punto della mia vita in cui nulla mi coinvolge tanto se non la spiritualità. Posso trovare divertente fare cose come uscire con gli amici ma poi sento che manca qualcosa che dia un senso a tutto.

  • jeji
    Medaglia per aver completato lo Step 1
    Medaglia per aver completato il libro Prendiamo Coscienza degli ALIENI - Volume 7
    Medaglia per aver completato il libro Prendiamo Coscienza degli ALIENI - Volume 9
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    17:42 05/05/24

    rileggere questo articolo mi ha fatto venire le lacrime agli occhi per quanto esso sia profondo, come un caloroso abbraccio! Durante la mia vita è proprio andata così come dici tu, inizialmente ho cercato tante risposte perchè non sono mai riuscita ad accontentarmi (per fortuna) di essere un solo corpo, ma sentivo di essere qualcosa di più nettamente più ampio, complesso e profondo; la continua ricerca della verità su più fronti e argomenti mi ha spinto fino a qui e sono molto felice di questo percorso e delle continue scoperte! Proprio oggi posso dire che la meditazione mi ha salvato, quel rifugio di guarigione quando hai davvero bisogno di stare bene e di connetterti con te stessa, abbracciandoti e amandoti davvero! Come ho già detto diverse volte, hai conquistato la mia fiducia nel momento in cui ho letto tempo fa in questo articolo che non "imbocchi" la verità assoluta a nessun, ma permetti attraverso la pratica di sperimentarla e questa cosa è molto molto importante, perchè se non si fa esperienza è difficile interiorizzare le varie verità pur esse vengano mostrate davanti agli occhi di chi non riesce a vedere! Grazie mille Angel <3

  • falcon_1691
    Medaglia per aver completato lo Step 1
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    23:33 04/05/24

    Vero, non sono qui per caso. Con pazienza intraprendo il mio cammino verso la verità

  • FeBo
    Medaglia per aver completato lo Step 1
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    18:56 04/05/24

    In cui qualcosa mi diceva lascia perdere tutto e leggi. Sono andata avanti a leggere due o tre articoli e avevo i brividi ovunque, mi si era risvegliata una consapevolezza che mi si era un po' assopita, ho percepito subito che intorno a me c'era un energia che mi aveva portato fino a quel momento in cui ho aperto l articolo. Mi sono ritrovata in tutto quello che c'è scritto, quando pensavo da piccola a certi argomenti di cui per ovvi motivi non riuscivo neanche a parlarne, adesso sono qui, non ho capito se i cosiddetti spirituali sono persone che hanno sicuramente vissuto un'altra vita perché hanno delle percezioni, oppure magari sono alla loro prima esperienza nonostante abbiano comunque delle sensazioni diciamo innate... Forse lo scoprirò! Per ora non voglio affrettare il mio risveglio!

  • FeBo
    Medaglia per aver completato lo Step 1
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    18:50 04/05/24

    Mi ricordo ancora la sera in cui sono incappata in quest articolo... Il primo che ho letto...era una sera in cui forse ero troppo incasinata nei miei pensieri, troppo presa dal risolvere le sotuazioni quotidiane, lavorative... Poi improvvisamente vedo il titolo di quest articolo e tutto sembra fermarsi, ho avuto tipo una sensazione di stallo in cui un qualcosa mi dicevaascia oerdere tutto

  • dany9821
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    08:03 01/05/24

    Esistono gli Spirituali e i Non Spirituali. (Coloro che oggi stanno ottenenendo informazioni e quindi un inizio di Risveglio..E colore che non sono pronti) Tutti noi siano qui per un motivo..

  • Pablo.B
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    20:45 26/04/24

    Faccio parte della terza categoria di persona,mi ritengo un essere spirituale che ha tanta sete di sapere,credo che nell'Accademia troverò tutte le risposte perché la mia anima nn ricordi o abbia voluto chiudere i canali della conoscenza

  • Leonella
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    21:08 24/04/24

    Sono felice di sentirmi nella terza categorie di persone. Mi sento diversa da quando ero piccola. Tutti mi definivano strana, particolare... E così è stato sempre nella mia vita, ero strana per tutti. Mi sono sentita spesso fuori luogo. Ho desiderato perfino di scoprire di essere nata in un'altra famiglia, tipo scambio di culle... Per me è sempre stata incomprensibile la differenza che sentivo tra me e i miei famigliari, così concreti, disinteressati a tutto quello che sentivo io e che piaceva a me. Nel mio lettino, avrò avuto 6 anni, sentivo una mano che mi accarezzava, ma non c'era nessuno, e non potevo certo parlare a qualcuno della mia famiglia di quanto mi accadeva, ero sonnambula e spesso mi sentivo sollevare e poi ricascavo pesantemente sul materasso. Ecco questa ero io da bambina. Ero gia destinata a entrare nella terza categorie di persone, nonostante la mente mi abbia ripetutamente portato via dalla strada del risveglio.

  • Robert
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    04:18 23/04/24

    Grazie per questo articolo. Non solo non sono qui per caso ma ultimamente noto come, a seconda delle esperienze che sto vivendo, vengono a me informazioni che servono proprio in quel momento. Quando ero piu giovane ho odiato la mia sensibilità, sentendomi sempre emarginato e cercando un po di accettazione. Ora capisco che avrei dovuto ascoltare di piu il mio cuore piuttosto che la voce degli altri. Mentre leggevo l'articolo mi sono emzionato molto perché mai nessuno mi ha fatto sentire parte di qualcosa come queste righe scritte. Grazie

  • Claudia Valenti
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    14:22 22/04/24

    Immensamente grata di essere qui , si lo credo anche io essere qui non è un caso, la voglia di conoscenza e molti altri fattori , mi hanno portata qui, per dare la possibilità alla mia anima di evolvere è crescere in armonia è pace, si ritrovare pace, nel mio spirito ed anima di luce . Grazie non mi fermerò mai di ringraziare voi è lˋuniverso.

  • spiritualgrowth
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    10:24 22/04/24

    Questo articolo mi ha fatto provare la sensazione di farfalle allo stomaco in quanto mi ci sono rispecchiato molto nel terzo tipo di persona, ma mi ha fatto ricordare diverse brutte esperienze con le persone del primo tipo descritte nel documento, soprattutto nella prima fase della pubertà fino alla fine. Fin da bambino sono stato attratto dal paranormale e all’età di 10 anni mia sorella mi regalò un libro abbastanza ben fatto sull’occulto e sviluppo di facoltà psichiche (un libro che un bambino non dovrebbe leggere, infatti era esclusivamente per adulti e io non ne capì mai il significato fino in fondo) e da quel momento sono sempre stato più attratto dall’esoterismo, stregoneria e sviluppo spirituale. Dalla tenera età di 5 anni fino ai 16 anni fui considerato dalla maggior parte delle persone come un tipo strano, ma è il periodo tra i 12 anni e i 14 anni che fui etichettato come stupido, strano, boccalone e vari dispregiativi che non sto qua ad elencare e ciò solo perché mi piaceva e credevo (e credo e mi piace tutt’ora) al paranormale e allo sviluppo spirituale; mi sentii un reietto della società, soprattutto nei momenti in cui avevo a volte forti sensazioni che sarebbe successo qualcosa di brutto a qualche mio conoscente e quando glielo dicevo e poi si verificava mi davano dello iettatore oppure quando percepivo che una determinata persona all’apparenza bonaria in realtà fosse doppiogiochista e sleale (a volte anche pericolosa) mi fu detto che mi facevo film mentali e fossi pessimista (peggio se poi detto da un padre seppur in rarissimi casi) seppur poi si dimostrò che ebbi ragione. Ora non mi sento più un reietto, anzi, confronto a quelle persone che mi hanno deriso e isolato mi sento un essere speciale. Grazie per questo articolo che mi ha fatto scoprire che non sono l’unico ad essere come il terzo tipo di persona descritta in questo documento.

  • SpiritualGrowth
    warning-solid

    Sei sicuro?

    Il commento verrà eliminato

    Conferma
    12:17 21/04/24

    Questo articolo mi ha fatto provare la sensazione di farfalle allo stomaco in quanto mi ci sono rispecchiato molto nel terzo tipo di persona, ma mi ha fatto ricordare diverse brutte esperienze con le persone del primo tipo descritte nel documento, soprattutto nella prima fase della pubertà fino alla fine. Fin da bambino sono stato attratto dal paranormale e all’età di 10 anni mia sorella mi regalò un libro abbastanza ben fatto sull’occulto e sviluppo di facoltà psichiche (un libro che un bambino non dovrebbe leggere, infatti era esclusivamente per adulti e io non ne capì mai il significato fino in fondo) e da quel momento sono sempre stato più attratto dall’esoterismo, stregoneria e sviluppo spirituale. Dalla tenera età di 5 anni fino ai 16 anni fui considerato dalla maggior parte delle persone come un tipo strano, ma è il periodo tra i 12 anni e i 14 anni che fui etichettato come stupido, strano, boccalone e vari dispregiativi che non sto qua ad elencare e ciò solo perché mi piaceva e credevo (e credo e mi piace tutt’ora) al paranormale e allo sviluppo spirituale; mi sentii un reietto della società, soprattutto nei momenti in cui avevo a volte forti sensazioni che sarebbe successo qualcosa di brutto a qualche mio conoscente e quando glielo dicevo e poi si verificava mi davano dello iettatore oppure quando percepivo che una determinata persona all’apparenza bonaria in realtà fosse doppiogiochista e sleale (a volte anche pericolosa) mi fu detto che mi facevo film mentali e fossi pessimista (peggio se poi detto da un padre seppur in rarissimi casi) seppur poi si dimostrò che ebbi ragione. Ora non mi sento più un reietto, anzi, confronto a quelle persone che mi hanno deriso e isolato mi sento un essere speciale. Grazie per questo articolo che mi ha fatto scoprire che non sono l’unico ad essere come il terzo tipo di persona descritta in questo documento.