Vizualizace - Vizualizace je opravdu pro každého! (2. část)
Tento článek byl dočasně přeložen pomocí online překladače. Původní článek je v italštině. Pokud nám chcete pomoci vylepšit překlad do vašeho jazyka, kontaktujte nás prosím e-mailem: info@accademiadicoscienzadimensionale.it nebo prostřednictvím chatu na ACD. Děkujeme vám.
Strana 1 z 9
V dnešní lekci se budeme tématu vizualizace věnovat podrobněji. Poté bude následovat krátké cvičení, abyste pochopili, co praxe Vizualizace vlastně obnáší.
Než začneme tvrdit, že se vizualizaci naučíme na vysoké úrovni, musíme pochopit její skutečný význam. Začněme tím, že vizualizace je technika, což znamená, že je to cvičení, které je třeba praktikovat. Není to něco, s čím se rodíte, stejně jako se nerodíte již schopni praktikovat Ochranu nebo cvičit Meditaci. Vizualizace je cvičení, které musíte praktikovat a v němž se můžete časem zdokonalovat. Od chvíle, kdy očekáváte, že v ní musíte uspět hned od prvních pokusů, "jinak to znamená, že nejste nadaní", znamená to, že se ve svém přístupu zcela mýlíte a následně nebudete schopni udělat další krok. Jen abyste to trochu zamotali, přidáváte přesvědčení - diktované pseudostezkami, které chtějí lidi naučit, jak se nevyvíjet -, že každý z nás je omezen na učení se pouze jedné dovednosti, a tudíž pokud se mu vizualizace nedaří od prvního pokusu, "znamená to, že by se neměl snažit ji naučit". To vše je samozřejmě nepravda a je třeba jasně říci, že Vizualizaci může rozvíjet každý, protože je to dovednost, kterou máme všichni, ale kterou je třeba trénovat. Není pochyb o tom, že někteří lidé, i když o tom nevědí, jsou díky svému životnímu stylu na používání vizualizace zvyklí o něco více než ostatní, takže zavedení této techniky do praxe bude zpočátku vyžadovat menší úsilí. Je tomu tak proto, že mnoho lidí, ať už kvůli práci, nebo kvůli svým uměleckým vášním, si za léta zvyklo "představovat si", a tedy vizualizovat si výrobek, který má být vytvořen, nebo projekt, na němž se má pracovat, ještě předtím, než ho dostanou do rukou. To je vlastně první krok. Jiní lidé se naopak, protože ve svém pracovním či zájmovém životě zažili úplně jiné role, a měli tedy jiné zkušenosti, v představování si projektu tolik netrénovali, například proto, že to jejich vášně a práce vůbec nevyžadovaly. Od chvíle, kdy pracujete v oboru, kde si musíte jakýkoli projekt "mentálně propočítat", než na něm začnete fyzicky pracovat, se nevyhnutelně trénujete ve vizualizaci, aniž byste o tom věděli. Mnozí jiní před fyzickou prací mentálně nepracují, protože to v jejich rutině není potřeba. Kromě toho, jakou práci děláte, hodně záleží na tom, jak moc si v mysli propočítáváte jednotlivé kroky, které budete muset provést, než je fyzicky provedete. Uvedu jednoduchý příklad: pokud vaše práce nebo vaše vášeň vyžaduje vytvoření projektu, který má začátek a konec, musíte si již před jeho zahájením představit konečný projekt, o který usilujete, a proto si jej ještě před zahájením práce na něm v mysli představujete tak, že pozorujete jednotlivé kroky, které budete muset provést, abyste byli schopni tento projekt dokončit. Jiné profese naopak prožíváte "den po dni", takže v duchu nepočítáte se začátkem a koncem projektu, protože prostě prožíváte každý den tak, jak se děje. Můžeme si vzít příklad designéra a sekretářky: designér bude muset vytvořit projekt, "který neexistuje", a bude si ho tedy muset představit a pak ho vytvořit; sekretářka naproti tomu bude muset organizovat schůzky, které dostane, nebo schůzky zadávat, ale nebude v duchu vytvářet mentální projekt, protože si prostě bude schůzky zapisovat do knihy/kalendáře a vše tam bude mít vyznačeno. Ta tedy bude prožívat den a nebude si muset schůzky vizualizovat, protože si je prostě zapíše do kalendáře, nebude si je muset konkretizovat vlastními silami. Naproti tomu plánovač bude muset vytvořit projekt, který ještě neexistuje, a bude si ho tedy muset představit a následně rozvinout svou myslí. To, jednoduše řečeno, vede člověka - aniž by o tom věděl - k tomu, aby se naučil vizualizovat, nebo ne. Vizualizátor však nemá rozvinutější psychické schopnosti než sekretářka, rozhodně ne! Prostě se každý den trénuje ve vizualizaci projektu, aby mohl vykonávat svou práci, zatímco v práci sekretářky to většinou není nutné. To je vše.
Strana 2 z 9
Prostřednictvím tohoto příkladu již můžete začít tušit, že existují prvky, které vás mohly na používání vizualizace navyknout, ale pokud ne, nevadí, protože se nejedná o "vrozenou schopnost", ale o prostý trénink. Vizualizaci můžeme vlastně přirovnat k fyzickému cvičení: čím více trénujete, tím více jste schopni provádět přesné pohyby, které by netrénovaný člověk nedokázal provést od první chvíle, ani kdyby skučel na podlaze. Stěžování si na to, že nejste schopni vizualizovat, vám schopnost vizualizace nezajistí! Srovnávání se s někým, kdo dokáže vizualizovat rychleji než vy, aniž byste si uvědomovali, že ten člověk má tolik natrénováno, vám jen uškodí, protože budete chtít tvrdit, že můžete soupeřit s někým, kdo je vysoce trénovaný, i když vy nejste. Budete tvrdit, že umíte tyto fyzické pohyby, přestože jste sport nikdy netrénovali, zatímco druhá osoba se mu věnuje už léta. Tak to dopadá, když se srovnáváte s někým, kdo dokáže vizualizovat rychleji než vy. Přitom budete předstírat, že máte pravdu - násilím - ve své představě "když to nedokážu, znamená to, že to není pro mě", a vzdáte to hned při první slabé překážce. Nemusíte se však podceňovat ani se takovému myšlení podřizovat. Vizualizace je opravdu pro každého a není pravda, že někteří lidé jsou v ní lepší, někteří jsou více "vizuální" a někteří méně. To všechno jsou příběhy, které si vyprávějí ti, kteří po tom netouží, aby omezili schopnosti i všech ostatních. Je to trochu podobné, jako když vám lenoši všech dob říkají, že sport je k ničemu nebo že není dobrý pro zdraví: říkají to vždycky lidé, kteří žijí v symbióze s pohovkou. Na druhou stranu žádný sportovec by vám nikdy neřekl, že sport je pro vás špatný nebo že nemá cenu ho provozovat; koho byste tedy raději poslouchali? Flákače, který diskredituje sport, protože ho nechce provozovat, a chce vás přesvědčit, abyste udělali totéž, a tvrdí, že vy ho také nejste schopni provozovat, nebo byste raději poslouchali sportovce se silnou postavou, který tvrdí, že ho může provozovat každý a že je dobrý pro vaše zdraví? Navíc ten, kdo nedělá nic, udělá všechno pro to, aby vás přesvědčil, že to nemáte dělat, až se dotkne vašich slabých míst a donutí vás uvěřit, že i vy jste nedouk a že ani vy nemáte naději uspět v žádném sportu. Naopak vám budou tvrdit, že sport je pro vás dobrý a že byste ho měli zkusit, ale nebudou se vás snažit přesvědčit, abyste se sportu věnovali, protože budou považovat za samozřejmé, že je pro vás dobrý. Touto závorkou vám vysvětluji, že existují cesty, které vám řeknou, že pokud nejste schopni Vizualizovat na první pokus, znamená to, že nejste hodni nebo dokonce schopni, a tak "zapomeňte!", vzdejte to, není to pro vás! Ale to je falešné a špatné, říkají to proto, že to nedokážou a chtějí vás také odříznout. Vizualizace je opravdu pro každého, stejně jako sport. Pak je jedna věc chtít sportovat a druhá věc je nutně se chtít stát mistrem světa v tomto sportu; protože to jsou dvě extrémně odlišné úrovně. Provozování sportu je dobré pro vaše zdraví, aniž byste nutně museli celý život zasvětit cíli stát se mistrem světa. Žijte tedy vizualizací klidně, aniž byste předstírali - prostřednictvím absurdních myšlenek - že musíte okamžitě přejít od "to nedokážu" k "stanu se mistrem světa ve vizualizaci", protože i tato myšlenka slouží k tomu, aby vás brzdila, a ne k tomu, abyste trénovali klidně. Vizualizaci prožívejte jako techniku, která poslouží všem ostatním; pokud se v ní pak stanete velmi dobrými, tím lépe; nemá však smysl začínat s nějakým sportem s myšlenkou, že se v něm musíte okamžitě stát mistry světa, takže ani k psychickým technikám nepřistupujte tímto způsobem. Nejdříve se naučte základy a o zbytku přemýšlejte později.
Po těchto slovech mi dovolte, abych vám vysvětlil, co to vlastně vizualizace je a proč je důležité, abyste se v jejím rozvoji cvičili. První fáze Vizualizace spočívá především v tom, že si "představíte" nějaký prvek, událost, něco, co znáte nebo ještě neznáte. Rozdíl mezi Představováním a Vizualizací však spočívá v tom, že se rozhodnete mít ji pod kontrolou. Vizualizace znamená rozhodnout se, co si představit, a mít tak nad představami kontrolu, nikoliv nechat představy, aby nás ovládly, jak se to děje každý den našeho života.
Strana 3 z 9
Bez ohledu na to, jak moc jste přesvědčeni, že "neumíte vizualizovat", vás postavím před rutinu, při které tolikrát denně vizualizujete (nebo spíše v tomto případě "představujete si", protože to ještě nemáte pod kontrolou), aniž byste o tom věděli. Zkuste si vzpomenout na všechny ty dny, kdy se vám nechce vstát z postele a představujete si, jak vstáváte, nebo začnete přemýšlet (představovat si), co budete dělat, až z postele vstanete. Nebudete to říkat jen slovy, i když mnohé myšlenky jsou "textově verbální". Budete se ale také hodně spoléhat na to, že si představíte určité scény, například scénu, kdy vstáváte z postele, nebo scénu, kdy se oblékáte, představíte si, jak se obléknete, nebo co budete jíst k snídani, jakmile vstanete. Fyzicky budete stále v posteli, ale myslí si budete představovat, co budete dělat, až vstanete. Nebo si zase budete představovat, jak velký provoz bude na ulici, když vylezete z postele příliš pozdě, a pak, aniž byste si to uvědomovali, si budete představovat scénáře, obrazy, záblesky. Nezáleží na tom, zda máte oči zavřené, nebo otevřené, tyto záblesky vám stejně projdou myslí a tam a tam se vám budou zdát skutečné.
I když tyto záblesky samozřejmě neuvidíte očima, protože to budou "obrazy ve vaší mysli", určitě si je budete představovat s otevřenýma očima, takže budete myslet například na to, že jdete na nějaké místo a představujete si to místo nebo si představujete lidi, se kterými budete na tom místě v kontaktu, i když tato myšlenka bude trvat jen několik okamžiků. Zajímavé je však pozorovat, že i když máte oči otevřené, na okamžik se "odcizíte" místu, kde se nacházíte, a v mysli zažijete tento záblesk, tuto představu, která může trvat velmi krátce, ale právě na tuto dobu vám dá zapomenout na místo, kde se fyzicky nacházíte. To se stává, když nemáte svou vizualizaci pod kontrolou; přesto to znamená "vizualizovat", i když je to v daném okamžiku bez vaší kontroly, a proto tomu říkáme jednoduše "představovat si". Bez kontroly znamená, že události se odehrávají ve vaší mysli, ale nejste to vy, kdo si vybírá každý detail obrazu, který se před vámi objeví. Je to tedy imaginace, to znamená, že události jsou vytvářeny a probíhají, aniž byste dobrovolně rozhodovali o každém jednotlivém detailu, barvě, prvku přítomném v tomto imaginárním záblesku/scénáři. Záblesky mohou být také velmi rozhodné a dokonce dlouhé, natolik, že když si uvědomíte, že si představujete, uvědomíte si také, že jste jim věnovali příliš mnoho času (například dlouhou hrst vteřin, což jsou v každém případě vteřiny, v nichž jste se "izolovali" od reality, abyste mohli žít ve své představě), ale jakkoli jsou tyto záblesky poutavé, stále jsou to fantazie, nad nimiž nemáte kontrolu. Jsou to tedy vizualizace, které nemáte pod kontrolou! Naučit se vizualizovat znamená naučit se mít tuto schopnost pod kontrolou, abyste to byli vy, kdo ji používá, jen když a jak chcete, a ne abyste byli "odcizeni" ve světě fantazií, nad nimiž nemáte kontrolu a nevybíráte si, co po tomto záblesku uvidíte nebo pocítíte. V praxi se představivost děje sama od sebe, zatímco vizualizace je schopnost vycvičit svou představivost do té míry, že se naučíte vybírat si každý jednotlivý prvek, který chcete vidět, a emoci, kterou má daná scéna vyvolat.
Vizualizace, ačkoli se některým lidem může zdát jako velmi "nedůležitá" technika, se ve skutečnosti ukáže jako zásadní při provádění několika přesných, dokonce velmi silných technik, které poslouží k realizaci určitých skutečností v Realitě. Bez vizualizace se však nebudete moci naučit tyto techniky, které následně nelze rozvíjet. V současné době vám učení se Vizualizaci slouží pouze k tomu, abyste při meditaci přivolali pránu nebo provedli Ochranu bublin. Nespěchejte tedy s tím, abyste se Vizualizaci naučili urychleně během několika dní, a neměli tak pocit, že závodíte o to, kdo se to naučí první: tak tomu není! Nespadněte tedy do pasti "já to nedokážu, není to pro mě, tak to vzdám", protože to je lež, kterou si namlouváte, abyste to okamžitě vzdali a téměř si dokázali, že máte pravdu. Samozřejmě, že to zvládnete, jen si musíte dát čas, abyste to zkusili, trénovali, zlepšovali se a časem uspěli.
Strana 4 z 9
V prvních letech této cesty ji budete využívat spíše lehce, protože na začátku se budeme soustředit na výuku vizualizace; teprve později, až se ji naučíte, se zaměříme na používání vizualizace, což je něco jiného. Později se objeví techniky mnohem pokročilejší, které budou vyžadovat dobré zvládnutí Vizualizace, což znamená, že až se k nim dostanete, budete potřebovat dobrou úroveň Mentálního ticha a dobrou schopnost Vizualizace na vlastní povel. Co to znamená mít mentální ticho a zároveň vizualizovat? Je to nesmysl? Samozřejmě že ne! Duševní ticho vám umožní umlčet jakoukoli myšlenku a představu, kterou si nevybíráte, jen tak můžete správně Vizualizovat to, co chcete vidět, aniž by se vám do toho vkrádaly a vymykaly další zbytečné myšlenky.
Abychom však hned na začátku objasnili pochybnosti, které vás mohou napadnout, je dobré hned říci, že "vizualizovat" neznamená "vidět energetickým viděním" nebo dokonce "vidět na dálku". Vizualizovat znamená představovat si, ale představovat si s mocí přesně a podrobně si vybrat, co si chcete představit. Díky tomuto prvku budete schopni následně provádět praktiky, které nutně vyžadují použití vizualizace. Ve skutečnosti existují praktiky, v nichž bude znalost Vizualizace základním prvkem, ale ne každý to pochopí, protože se domnívá, že vizualizace znamená "odevzdat se představám", což je přesný opak praxe, kterou vás učím. Proto mnoho duchovních lidí vizualizaci necvičí, a proto nedosáhnou vysoké úrovně v praktikách, v nichž je vyžadována, právě proto, že se nechtějí učit ovládat to, co neumějí.
Prostřednictvím vstupu představivosti lze trénovat další schopnosti, které vyžadují nástup vizualizace, díky níž se události zhmotní v reálném životě. Jak již bylo řečeno, je nezbytné používat tyto dva pojmy co nejsprávněji, takže budeme používat termín "Vizualizace", když máme na mysli volbu představovat si něco s veškerou vaší kontrolou, a naopak "představováním" budeme nazývat to, co se děje v mysli, aniž byste nad tím měli kontrolu, tj. všechny ty představy, které se odehrávají v mysli, aniž byste rozhodovali o jednotlivých detailech. Když se vizualizace vymkne kontrole a stane se představou, je správné použít druhý termín; takže jste si "představovali". Pokud naopak máte naprostou kontrolu nad každým prvkem, který se ve vaší mysli objeví, pak "vizualizujete".
Jak víte, na začátku je představování prvním krokem, který musíte udělat, pokud se chcete naučit vizualizaci. Někteří lidé si opět mohou myslet, že je příliš obtížné mít kontrolu nad svými představami, a že tedy nejsou nadaní. Ujasněme si, že pro každého je obtížné mít své představy pod kontrolou, je to proto, že jsou to myšlenky! Právě z tohoto důvodu se v rámci 1. kroku učíte Mentálnímu tichu a souběžně s tím se učíte Vizualizaci. Kdybyste už obojí uměli, určitě byste nepotřebovali průvodce, který by vám řekl, jak na to: uvědomte si, že nikdo se nenarodil učený a není nic divného na tom, že se v této praxi musíte cvičit. Existují techniky, kde je Vizualizace zásadní. Existují však i jiné techniky, v nichž je nejpřísnějším pravidlem naprosté Ticho, a proto v nich nemůžete a ani nesmíte Vizualizovat, protože naprosté Ticho je základem. To znamená, že praktiky "Vizualizace" a "Mentální ticho" si neodporují, ale je třeba se obě naučit, i když v jinou dobu, protože se jedná o různá cvičení.
Strana 5 z 9
Pokud se naučíte Mentální ticho, budete také rychleji praktikovat Vizualizaci. Pokud se naopak Ticho nenaučíte, nebudete schopni vizualizace ani ovládat, protože je brzy nahradí nekontrolované představy.
Je to proto, že Ticho bude vyžadovat, abyste měli kontrolu nad svými myšlenkami, tedy schopnost své myšlenky umlčet. Během cvičení vizualizace tedy budete používat techniku Mentálního ticha, abyste umlčeli myšlenky, které nechcete, a místo toho ocenili představy, které chcete. Během skutečného cvičení Mentálního ticha se však budete muset rozhodnout umlčet všechny myšlenky, aniž byste nějakou vyloučili, a pak mít schopnost umlčet je všechny, aniž byste věnovali pozornost byť jen jediné z nich. Stejně jako tedy nemyšlení pomáhá při vizualizaci, tak i trénink vizualizace pomůže při Mentálním tichu, protože bude vyžadovat, abyste měli větší kontrolu nad svými představami a byli schopni je ovládat, protože si budete moci vybrat, kdy si nepředstavovat a co si nepředstavovat. Trénink vizualizace tedy nutně také výrazně pomůže růstu Mentálního ticha. Ve skutečnosti si tedy tyto dvě techniky neodporují, ale naopak si vzájemně pomáhají. Ujasněme si, že to neznamená, že Vizualizace nahradí techniku Mentálního ticha, ale spíše, pokud jste sledovali dosavadní výklad, pochopíte, že je to přesně naopak: Vizualizace vám pomůže získat kontrolu nad myšlenkami, a proto, když budete cvičit Mentální ticho, budete schopni získat větší kontrolu nad svými myšlenkami a rozhodnout se je v danou chvíli umlčet. Smyslem je, že musíte převzít kontrolu nad svými myšlenkami a také se rozhodnout, že je dokážete umlčet a přestanete být svými myšlenkami neustále ovládáni, což se nám všem (včetně vás!) děje celý život. Převzít kontrolu znamená rozhodnout se, co si myslet a co cítit, co si nemyslet a co necítit, bez ohledu na to, jak silná nebo zapojující je situace, v níž se nacházíme.
Vizualizovat znamená rozhodovat o tom, co si představovat ve své mysli, a pokračovat v tréninku vám umožní převzít moc nad myšlenkami, i když se objeví jako nekontrolované představy. Převzít moc neznamená poddat se těmto myšlenkám a sledovat, kam vedou. Znamená to naopak umět je zastavit nebo je v případě potřeby změnit: například tím, že negativní myšlenku změníte na pozitivní. Důležitější však je tuto myšlenku zastavit, tedy umlčet, a k tomu slouží mentální ticho, pokud je trénováno.
První cvičení, která jsem vás učil na Vizualizaci, spočívají ve vyvolání prány během meditace, pak na základě obrazu, který jste neznali (prány), a soustředění se na to, abyste ho chtěli velmi dobře znázornit ve své mysli. Přestože jste předtím pránu neznali, nikdy jste ji neviděli, jakmile jste během prvních meditací zde v Akademii začali vizualizovat energii, naučili jste se ji skutečně vyvolávat. Bylo to díky vizualizaci a díky záměru, který za ní stál. V tomto případě byste například bez Vizualizace nechápali, co máte z této meditace získat, nechápali byste, co to znamená dýchat pránu, protože jste neměli ponětí, co to je. Ale tím, že jste pránu poprvé vizualizovali, jste se s ní začali seznamovat, takže jste se ji naučili vizualizovat, až jste se ji ve skutečnosti naučili nejen přivolávat k sobě, ale také ji vidět otevřenýma očima (prostřednictvím energetického vidění: vidění statické energie otevřenýma očima). Tak jste zjistili, že prána skutečně existuje, protože jestliže jste si ji zpočátku museli pouze představovat, později, jakmile jste ji k sobě přivolali, jste ji začali skutečně vidět nejen tím, že jste si ji představovali, ale že jste otevřeli oči a viděli, jak se pránická energie kolem vás hmotně pohybuje. (Viz lekce o vidění energie).
Strana 6 z 9
Nestalo se tak proto, že by prána byla představou, kterou jste si pak uvědomili. Spíše to bylo proto, že prána existuje, ale k tomu, aby byla vyvolána, jste potřebovali vytvořit záměr. Bez vizualizace prány ve vaší mysli a touhy ji k sobě přivolat byste nevytvořili záměr, který je pro přitažení energie k vám zásadní. Následně jsme použili Vizualizaci, abychom přitáhli něco, co již existuje, ale nejprve jste museli pochopit, jak to k vám bylo přivoláno a jak to vypadá. Abyste tedy mohli ve své mysli vytvořit záměr, museli jste nejprve Vizualizovat. To je princip, který budete muset znát a pamatovat si i v budoucnu, protože budou existovat techniky, které budou vyžadovat vytvoření záměru, o němž ani nebudete vědět, co to je, co znamená nebo jak byste ho měli prožít, a k tomu budete nejprve potřebovat Vizualizovat něco (klíčový prvek této praxe, který se naučíte), co vám pak umožní danou techniku správně provést.
Z toho vyplývá, že u některých technik bude vizualizace velmi užitečná, zatímco u nácviku jiných typů technik, u nichž bude naopak nutné nepřemýšlet, a tudíž si ani nic nevizualizovat, se nebude používat vůbec. Abychom uvedli příklad užitečnosti vizualizace, potřebujete ji, když chcete vytvořit Ochranu, která má přesný vzhled (tvar, barvu a velikost), a pak ji prostřednictvím prány jdete konkrétně vytvořit. Nestačí si ji tedy jen představit, musíte ji pak pomocí prány konkretizovat. To neznamená, že Vizualizace na začátku jako úplně první krok vám velmi pomůže, ba je to zásadní, jinak by přemýšlení pouze o tom, že se chcete cítit chráněni, ale bez vizualizace Bubliny všude kolem vás, bylo k ničemu a žádnou ochranu nerealizovalo. Příkladem, kdy je vizualizace naprosto zakázaná, je, a to je nejzřejmější, cvičení Mentálního ticha. Když jste v Tichu, nesmíte si nic vizualizovat, dokonce ani sebe, jak mlčíte. Nemyslet znamená skutečně na nic nemyslet, a to znamená, že nesmíte ani vizualizovat. Uvedu příklad: během meditace existují fáze, kdy jste vyzváni, abyste vizualizovali pránu; poté, co dokončíte krok vizualizace, jste vyzváni, abyste byli v Mentálním tichu. To znamená, že poté, co jste prošli krokem vyvolávání prány, se musíte soustředit na úplné Ticho, což neznamená vizualizovat něco jiného nebo se odevzdat spánku, ale spíše to znamená zůstat ve Vědomí okamžiku, který prožíváte, ale v naprostém tichu, v naprostém soustředění na přítomnost a nic jiného si nevizualizovat. Zatím tedy musíte zůstat soustředěni s prsty spočívajícími na čakře, věnovat tam své soustředění, ale nesmíte nic vizualizovat. Soustředění musí být Tiché, takže si čakru nesmíte vizualizovat (pokud o to nejste výslovně požádáni), ale musíte se v tichosti fyzicky i mentálně soustředit na čakru. Vizualizace čakry naopak znamená, že zatímco na ní držíte prsty, vizualizujete, a tedy si představujete vzhled své čakry nebo čakry, která energii absorbuje. Jedná se o různé kroky: pokud jste požádáni, abyste vizualizovali čakru, znamená to například, že si máte představit, jak pohlcuje pránu, tedy jste výslovně požádáni, abyste ji vizualizovali. Pokud jste místo toho požádáni, abyste zůstali soustředěni v Mentálním tichu, znamená to, že zatímco zůstáváte soustředěni na čakru, neměli byste ji vizualizovat, takže byste ve své mysli neměli "vidět záblesky" ani nic jiného. V mysli zůstanete soustředěni v Tichu. Pokud vám i v tuto chvíli připadá obtížné pochopit, jak to udělat, pochopíte, že je to pouze otázka praxe a že jsou ti, kteří se narodili učenliví, a ti, kteří učenliví nejsou, je pouze a výhradně hodně cvičit.
První vizualizační cvičení, která jsem vás učil v předchozích lekcích - i v rámci jiných témat, například praxe Ochrany -, se týkala výhradně užitečnosti prováděných technik. Například jsem vás učil vizualizovat pránu při meditaci, aby se vám lépe meditovalo. Učil jsem vás vizualizovat Bublinu za účelem praktikování Ochrany. Dnes vás naopak naučím jednoduché cvičení na Vizualizaci s cílem trénovat pouze samotnou Vizualizaci. Je to proto, že soustředěním se pouze na ni lépe pochopíte, jak tuto techniku praktikovat, a uvědomíte si, že je to skutečná schopnost a je třeba ji rozvíjet. K tomu je třeba ji trénovat.
Strana 7 z 9
K tréninku vizualizace lze použít miliony metod, ale u mnoha z nich hrozí, že budou zavádějící a že se dostanete do pasti nekontrolovaných fantazií. Například trénovat si Vizualizaci osoby, ke které chováte city, ať už jsou velmi pozitivní, nebo velmi negativní, by v obou případech vedlo k tomu, že byste ztratili kontrolu nad svou představivostí a propadli byste nejzazší fantazii, ať už by to byla fantazie "milostná", nebo fantazie "bojová", a v obou případech by to bylo k ničemu, protože byste velmi rychle opustili snahu udržet si kontrolu a nechali byste se ukolébat nebo pohltit bažinatou představivostí, která by si z vás dělala legraci. Právě těmto myšlenkám musíme čelit a umlčet je prostřednictvím tréninku Mentálního ticha. Dalším typem vizualizačních cvičení, která nerad učím, jsou nemotivované vizualizace, bez důvodu a smyslu. Mohl bych vám například říci, abyste si nyní vizualizovali žlutou květinu se zeleným stonkem a postupně přidávali detaily, jako je modrá obloha a velmi jasné slunce. Takové cvičení je samozřejmě hezké, ale nemusí vás motivovat k tomu, abyste to mysleli vážně a brali dovednost vizualizace vážně a chtěli se ji naučit ovládat, protože to jsou vizualizace, které váš mozek zařadí do kategorie "zbytečných"; zábavných ano, ale zbytečných, takže do nich nevložíte žádné úsilí, ale necháte se ukolébat fantaziemi, které vám nic konkrétního nedávají; jen plýtvají vaším časem! Provádění těchto fantazií bude spíše zábavnou hrou, kterou si občas zahrajete, a možná ji i budete provádět, pokud vám na ní bude tolik záležet , ale nejsou to tyto druhy cvičení, které vás povedou k rozvoji vizualizace. Proto budou cvičení, kterými vás budu provázet, "obtížnější" právě proto, aby stimulovala vaši pozornost a přiměla vás uvědomit si, že nejde o hru. Nejsme tu proto, abychom si hráli na ztrátu kontroly; jsme tu proto, abychom trénovali, jak kontrolu převzít. Vizualizace není hra s vaší představivostí a oddávání se tomu, co se stane. Vizualizace je skutečné cvičení, které vám poslouží k probuzení oné mentální schopnosti užitečné pro provádění mnoha psychických technik. Proto vás povedu ke cvičením, která vás unaví, protože přesně o tom Vizualizace je: o převzetí kontroly nad vlastní myslí, což bude vyžadovat obrovské úsilí. Bude to však úsilí motivované a užitečné pro dosažení skutečných výsledků.
Věnujme se tedy prvnímu cvičení Vizualizace. Nebude příliš složité, ale bude vyžadovat odhodlání a úsilí. Toto cvičení bude velmi užitečné pro různé techniky a některé příklady vysvětlím později. Pak se začněte uvolňovat, protože začínáme krátké cvičení. Dopřejte si čas na zklidnění mysli a uvedení se do správného mentálního režimu pro cvičení.
Nyní velmi jednoduše pozorujte místnost, ve které se nacházíte, s otevřenýma očima, pozorně ji sledujte ve všech detailech, které dokážete zachytit. Pak na 10 minut zavřete oči a zkuste si místnost vizualizovat se zavřenýma očima. Nespoléhejte se pouze na paměť, i když to je v tuto chvíli to první, co vás napadne. Místo toho se ale pokuste místnost v mysli zrekonstruovat tak, že doplníte místa, kde by něco mělo být. Opakuji tedy, že toto nebude cvičení v paměti, ale ve vizualizaci. Věnujte tolik času, kolik potřebujete, abyste si místnost pozorně prohlédli, a pak zavřete oči a vizualizujte si ji. Pokračujte dalších 10 minut.
Strana 8 z 9
Dobře. Jak již bylo zmíněno, nejedná se o paměťové cvičení, takže nemusíte porovnávat to, co jste si představili, s tím, co je ve skutečnosti v místnosti, abyste zjistili, co chybí a co ne. Místo toho se zaměřte na vylepšení prvků, které vizualizujete, a přidejte vizuální detaily, jako je správná barva a velikost předmětů. Rozhlédněte se po místnosti kolem sebe s otevřenýma očima, třeba jen na předměty, které jste si správně vizualizovali, a nevšímejte si ani těch, které jste si nepamatovali, že tam jsou, a proto jste je nezahrnuli do svého mentálního obrazu. Chvíli se rozhlížejte po místnosti a pak znovu zavřete oči a chtějte si jasněji představit, co si představujete.
Nyní se soustřeďte na splnění tohoto posledního kroku. Opět si vizualizujte místnost, ve které se nacházíte, ale přidejte do ní malou kouli modré prány, přesně uprostřed, která se postupně zvětšuje. Vizualizujte si ji přesně uprostřed místnosti, přičemž mějte na paměti i zbytek místnosti, a pak pokračujte ve vizualizaci stěn, nábytku a své vlastní pozice v místnosti. Mezitím ve středu také vytváříte tuto modrou kouli prány, která se postupně zvětšuje. Neztrácejte soustředění na ostatní součásti, které vizualizujete, takže nadále vidíte nábytek a předměty, ale zůstávejte soustředěni na všechny a přidávejte i modrou kouli. Pokračujte.
Velmi dobře, nyní můžete opět otevřít oči. Vysvětlím vám, co jsme udělali.
Hlavním problémem tohoto prvního cvičení je udržet v mysli to, co si chcete vizualizovat. Jakmile přidáte nějaký detail, například modrou kouli, všechny ostatní prvky začnou mizet, je to proto, že ještě nejste vycvičeni v udržování kontroly nad svými myšlenkami/představami, takže je nemůžete udržet všechny pohromadě, ve stejnou chvíli, v jednom obraze, protože jakmile přidáte detail, přepíše ostatní. Ničeho byste se neměli obávat, protože je to jen trénink, který vyžaduje čas a trpělivost, a tohle, bylo jen první cvičení, takže si nedělejte starosti, pokud vám to připadalo obtížné. V dnešním cvičení jsem vás vedl k tomu, abyste si nejprve vizualizovali něco, co vídáte každý den a o čem "máte důkazní materiál", což je fyzická místnost, ve které se nacházíte; pak jsme přidali detail, který nevidíte snadno - bez rozvinutého Energetického zraku - a který váš mozek v prvním okamžiku zařadí jako "fantazii". Od tohoto okamžiku pak váš mozek začne chrlit tisíce fantazijních myšlenek, které se vás snaží zmást a vytvářejí scénáře vzdálené realitě, jako by vás rozhodnutí Vizualizovat pránu začalo uvrhávat do tisíců představ. Místo toho byste si měli Vizualizovat místnost, ve které se nacházíte, přesně takovou, jaká je, bez přidávání imaginativních detailů; a poté, co si ji v mysli vytvoříte, přidejte obraz modré prány a sjednoťte jej s obrazem místnosti, aniž by se vzájemně střetly nebo vyrušily. Samozřejmě to není snadné a je to přesně to, co jsem vám vysvětlil dříve: chce to cvik, teprve pak můžete převzít moc nad svými myšlenkami a rozhodnout, co a jak si vizualizovat, aniž by vám mozek chtěl vnucovat své vzorce a rozhodovat za vás, co si máte představit.
Strana 9 z 9
Zde uzavřeme tuto první lekci, ve které jste si začali vyzkoušet, co je to skutečná vizualizace. Než se dostaneme k další lekci, bude důležité, abyste si procvičili postup podle cvičení, které jste si dnes vyzkoušeli. Jak jste viděli, cvičení jsme rozdělili do tří fází: v první si poprvé vizualizujete místnost, ve které se nacházíte; ve druhé fázi kladete důraz na detaily, např. na velikost místnosti, velikost nábytku, jeho barvy. Ve třetí fázi přidáte prvek, který v místnosti předtím nebyl a který vytvoříte prostřednictvím vizualizace, např. kouli modré energie, která nezůstává v klidu (jako nábytek v místnosti), ale pohybuje se, rozšiřuje se, i když pomalu, v místnosti. Tato technika vás nutí trénovat nejen to, abyste "viděli obraz ve své mysli", ale také to, abyste ho udrželi pevný, zaseknutý (tj. bez přidání jakýchkoli detailů, které nechcete), soustředili se na tento obraz a zabránili tomu, aby se ho zmocnila jakákoli jiná myšlenka a vše zkazila. V neposlední řadě přidejte pohyblivý prvek, který vyžaduje, abyste se soustředili na jeho pohyb, aniž by přehlušil ostatní prvky, tj. aniž byste je vyřadili z dohledu a zapomněli na ostatní. Jinými slovy, když začnete vizualizovat modrou kouli, je spontánní zapomenout na vše ostatní v místnosti (nábytek atd.). Místo toho je třeba pokračovat ve vnímání jak koule, tak nábytku v místnosti, aniž by některý z prvků zmizel z vaší Vizualizace. Toto sezení proveďte alespoň třikrát, než budete pokračovat další lekcí. Dobrý nácvik!
Konec strany 9 z 9. Pokud se vám článek líbil, napište níže komentář, ve kterém popíšete své pocity při čtení nebo procvičování navrhované techniky.