Nejste tu náhodou...

Tento článek byl dočasně přeložen pomocí online překladače. Původní článek je v italštině. Pokud nám chcete pomoci vylepšit překlad do vašeho jazyka, kontaktujte nás prosím e-mailem: info@accademiadicoscienzadimensionale.it nebo prostřednictvím chatu na ACD. Děkujeme vám.

Strana 1 z 3

Vždycky se mě na to ptali: 

"Proč lidé nechápou, že Bůh existuje? Proč lidé nevěří v duši a možnost žít posmrtný život? Proč jsou lidé přesvědčeni, že vše, co vidí, je skutečné, aniž by si kladli otázky? Proč většina z nich v tyto věci nevěří nebo jim nerozumí?". 

Odpověď se může zdát zřejmá, ale nejsme všichni stejní, protože ne každý je připraven poznat a přijmout pravdu. Nemám v úmyslu kategorizovat lidi tím, že jim dám nálepku, ale chtěl bych prostě lidem přiblížit rozdíl, který odlišuje ty, kteří se od života k životu stále vyvíjejí a hledají pravdu, od těch, kteří vůbec nemají zájem ji poznat, natož pochopit. Jsou lidé, kteří jsou připraveni a ochotni znát určité informace, a jiní, kteří ne. Lidi můžeme rozdělit na tři druhy myšlení: 

1 - Ti, kteří nevěří ničemu, a jako takoví nechtějí, aby se jim věřilo v cokoli, co lze označit za "paranormální" nebo "duchovní". Ve své skepsi a ideálech jsou nesmírně přesvědčeni, že mají jedinou absolutní pravdu, a to do té míry, že požadují, aby všichni ostatní na světě mysleli tak, jak si přejí oni. Pokud si někdo myslí něco jiného, okamžitě ho označí za "blázna" a považují ho za "hlupáka", aniž by mu dali sebemenší příležitost k vyslechnutí a rozhovoru. Paradoxní je, že někteří z těchto skeptiků jsou vlastně přesvědčení religionisté, kteří věří v Kněze, ale ne ve skutečného Boha; natolik, že sami sebe přesvědčují, že ke komunikaci s Bohem je skutečně nutné projít hlasem Kněze a že jinak by s ním člověk nemohl komunikovat přímo, ale zároveň zapomínají na skutečný cíl a zanedbávají pochopení skutečného Boha. Mnozí jiní jsou tak zcela skeptičtí, ne však z opravdového idealismu, ale z čiré lenosti, protože se domnívají, že hledání odpovědí je příliš vyčerpávající, a proto je lepší přesvědčit sebe - a v tomto okamžiku přesvědčit i ostatní -, že neexistuje nic jiného než to, co už člověk ví. Bez ohledu na to, zda mají lidé tohoto typu pravdu, nebo zda dobře vědí, že se mýlí v nejširších oblastech, budou i nadále prosazovat své myšlení i za cenu potlačení myšlení druhých, protože jsou přesvědčeni, že nic neexistuje, respektive že existuje jen tehdy, když to nejprve potvrdí oni sami. 

2 - Dále vidíme ty, kteří říkají, že v nic nevěří, spíše ze strachu nebo proto, že nemají žádnou důležitou zkušenost, která by je přiměla změnit názor, ale nemají zájem vnucovat své myšlenky ostatním, a to do té míry, že se nezlobí na ty, kteří věří, a místo toho mluví o duchovních záležitostech. Mohli bychom je nazvat "neškodnými agnostiky", protože ačkoli mají uzavřenou mysl, přijímají rozmanitost a otevřenost myšlení druhých, aniž by morbidně chtěli vnucovat své přesvědčení ostatním. K této kategorii lidí můžeme přidat i ty, kteří naslouchají myšlenkám a zkušenostem druhých a možná věří, že tyto zkušenosti jsou skutečné, ale přesto nemají zájem se o tomto tématu dozvědět více, ačkoli ho přijímají a respektují. 

Strana 2 z 3

3 - Pak si všimneme těch, kteří naopak projevují touhu po vědění, kterou jsou někdy ochotni uspokojit za každou cenu. Ne všichni si to uvědomí hned, jsou tací, kteří se od dětství hluboce zajímají o všechna duchovní témata, a tací, kteří si teprve s přibývajícím věkem uvědomí, že je zaujalo určité téma, ale všichni mají určité společné rysy: nezajímá je, co říkají ostatní, protože jdou za svou zvědavostí, která je někdy skutečnou žízní, dokud nedosáhnou odpovědí, které chtěli získat. Nezáleží na tom, že jim někdo odporuje a snaží se změnit jejich názor: tento typ lidí chce odpovědi a bude je hledat, dokud je nenajde. Část z nich si již uvědomuje, jak rozsáhlý je duchovní svět, a proto se rozhodnou otevřít svou mysl co největšímu množství informací o nejrůznějších tématech. Jiná část je ve svém bádání uzavřenější, protože se zajímá jen o určité téma nebo o úzký okruh, pravděpodobně proto, že to jsou jediná témata, s nimiž má přímou zkušenost, a proto hledá vysvětlení toho, co se jim stalo. Časem však mohou zjistit, že existuje něco víc než jen toto konkrétní téma, které by mohlo přitáhnout jejich pozornost a otevřít jim mysl pro další duchovní oblasti. Svým způsobem je to, jako kdyby člověk celý život hledal Boha, ale během tohoto hledání by začal zjišťovat, že existuje něco víc než jeho přítomnost, například možnost reinkarnace, a tedy života po životě; zcela jiného, než nás učilo náboženství. 

Poté, co jsme popsali tyto tři druhy lidí, které jsou samozřejmě mnohem širší a složitější než stručné, zjednodušené a zkrácené shrnutí, abychom se vyhnuli prodlužování, můžeme se rozhodnout je znovu rozdělit na dva mnohem jednodušší pojmy: na ty, kteří jsou duchovní, a na ty, kteří duchovní nejsou. První dva popsané druhy jedinců jsou ti, které definuji jako Gaiu Low, lidé, kteří se nevyhnutelně nezajímají o objevování pravdy pomocí tvrdých faktů, chtějí žít svou rutinu, aniž by jim něco nového klepalo na dveře. Rozhodli se uzavřít svou mysl, která je zakořeněná v tom, co vidí pouze svýma fyzickýma očima; jejich perspektiva je proto nesmírně úzká. Jsou rozhodnuti pokračovat na této cestě, takže nejsou tím, co by se dalo nazvat "duchovním člověkem". Podle třetího popisu lze naopak určit, co je to duchovní člověk, a sice ti, kteří - aniž by se pro to otevřeně rozhodli - začali hledat odpovědi na své četné otázky a zjišťují, že se stále více řídí svými instinkty, které je přivedly na duchovní cestu. Navzdory všeobecnému přesvědčení se ne všichni rodí s jasnými představami, s šestým smyslem rozjitřeným až po okraj a se zájmem o vše, co je "skryté"; mnozí z nich se rodí a vyrůstají stejně jako obyčejní lidé, ale s vnitřním pocitem touhy objevit něco, o čem racionálně ani oni sami nevědí, co to je. Přesto v hloubi duše cítí, že musí hledat odpovědi na otázky, o kterých možná ani bezprostředně nevědí, že je mají. Ne všichni z nich cítí okamžitou potřebu studovat duchovní témata a poznávat je všechna, spíše vždy začnou jedním nebo několika málo zajímavými tématy, která se však mohou otevřít a vést k objevování nových poznatků i mimo oblast jejich vlastního zájmu. Koneckonců, když začnete poznávat duchovní svět, nebo spíše skutečný svět, uvědomíte si, že k uhašení žízně už nestačí jen málo znalostí, protože chcete vědět víc a víc a jako třešně... jedno poznání vede k dalšímu! Navzdory každodenní rutině a krádeži času v sobě cítí silné nutkání něco hledat, chtějí vědět a znát víc, dalo by se říct, že jsou tak hladoví po poznání, že se necítí nasyceni při prvním a jediném soustu, jak se to stává mnoha jiným. 

Existuje tedy nemalý rozdíl mezi těmi, které bychom mohli označit za "duchovní", a těmi, které bychom mohli definovat jako "neduchovní". Ti, které bychom mohli označit za duchovní, jsou lidé, které pohání touha objevovat a rozvíjet se. Ve skutečnosti jsou tito lidé již v mnoha ohledech vyvinutější než běžný člověk, i když o tom nevědí a neuvědomují si to, a proto cítí, že chtějí pokračovat v objevování, protože se řídí svými instinkty, a ne tím, co jim diktuje proud, proud nebo "co musíte dělat, protože to dělají všichni ostatní". Duchovní nedělají něco proto, aby následovali masy, takže nepřestávají hledat odpovědi jen proto, že masy obecně odpovědi nehledají. 
'Neduchovní' tuto silnou potřebu poznání necítí. 

Stránka 3 z 3

Někdy mohou být zvědaví, po určitou dobu, která trvá krátce, ale znalosti pro ně nejsou nutné, protože je to jen zábava, kterou brzy opustí a zapomenou. Skutečným důvodem je to, že nejsou připraveni pochopit a přijmout, že skutečnost, kterou vždy znali jako pravdivou, skrývá mnohem více podivností a falše, než si představují, a proto cítí odpor k vyššímu poznání. Nemají touhu objevovat pravdu, a tak ochotně přijímají ukolébání lží. 

Pokud jste zde, je to proto, že jste připraveni poznávat. Není náhoda, že jste sem přišli číst tato slova. Hledali jste pravdu. Něco ve vás křičelo, nabádalo vás k hledání, něco chtělo vyrazit ven a říct vám: "Je to tam, je to tam!", ale vy jste nebyli připraveni tomu naslouchat, příliš jste se báli nebo jste byli příliš ponořeni do rutiny, která vás obklopila natolik, že jste umlčeli její instinkty. A pak jste najednou, aniž byste si to uvědomili, dorazili sem. Nikdo vás nenutil číst tyto spisy, jen vaše vlastní instinkty. Mohl bych být obyčejný člověk, ale něco vás nutí číst a dál se živit mými slovy, protože víte, že to nejsou jen slova. Jsou to osobně prožitá svědectví, která vyprávějí o světě, v němž jsme spolu. Nebudu vám říkat, že vám nabízím Absolutní pravdu, spíše budu trvat na tom, abyste si toto poznání sami vyzkoušeli, přečetli, prožili a na vlastní kůži ověřili, co následuje, abyste si sami potvrdili, že je to tak. Na světě jsou dva lidé: ti, kteří nejsou připraveni, a ti, kteří dnes dostávají počátek probuzení, tu chuť, kterou dlouho hledali. Zatímco jste četli tyto dokumenty, možná jste něco pocítili, od drobných pozitivních záchvěvů, které vám proběhly tělem, záchvěvů, které vám dělaly dobře a vzrušovaly vás, až po mnohem silnější pocity, které se těžko popisují jinak než tím, že řeknete, že "jste je ještě nikdy necítili". To se stává těm, které nazývám "duchovními". Jste připraveni začít, nepochybujte. Neduchovní lidé nedokážou pochopit to, co dokáže pochopit duchovní člověk. Není to otázka inteligence, ale vývoje. Duchovní lidé jsou duchovní už dlouho, ještě předtím, než se narodili. Mají v sobě širší vědomí, nevědí proč, ale vědí, že existuje a je skutečné, bez ohledu na to, jak moc to ostatní popírají. Jsou duchovní lidé, kteří o existenci toho všeho vědí velmi dobře, jiní začínají se zúženým pohledem, ale to není důležité: časem a zkušenostmi si všichni své poznání upřesní. 

Mezi "duchovním" a "neduchovním" je důležitý rozdíl. Jste duchovní bytost, bytost mnohem mocnější, než máte představu, která se chce co nejdříve probudit. Abyste toho však dosáhli, musíte začít od základu. Nejprve pochopte, proč si nepamatujete, kdo jste. Jste hostem na této planetě, jste jiní než Gaia Low... procházíte tudy. V tomto čase máte své poslání, ale neustále se to snažíte popírat, protože se bojíte, že se toho dozvíte příliš mnoho. Nepamatujete si to, ale jste tu z nějakého důvodu. 

Během této cesty pochopíte, proč si nepamatujete, kdo jste, proč jste tady a zda bylo zapomenutí všeho vaší volbou, nebo ne. Zatím vás mohu jen ujistit, že tu nejste náhodou. Pokračujte v dalších článcích, protože v nich najdete odpovědi na své otázky. 

Konec stránky 3 z 3. Pokud se vám článek líbil, napište pod něj komentář, ve kterém popíšete své pocity při čtení nebo při cvičení navrhované techniky.